Poměr pohlaví
Parazit toxoplasma způsobuje, že se rodí víc holek

V zemích proměřených toxoplazmózou se rodí víc děvčat. Stejný efekt už vědci experimentálně prokázali u myší. V Evropě však vztah kupodivu neplatí.

Bude to holka nebo kluk? O pohlaví vašeho dítěte pravděpodobně spolurozhoduje jednobuněčný parazit toxoplasma (Viz box Co je toxoplasma dole.). V České republice je jím nakažena asi třetina lidí, celosvětově je to přibližně polovina. Promořenost toxoplasmou je velice proměnlivá. Nejnižší je podle statistik v Koreji (asi čtyři procenta), nejvyšší v Nigerii (78 procent). Trojice vědců, Madhukar Dama z Karmatákské univerzity a Lenka Martinec Nováková s Jaroslavem Flegrem z Karlovy univerzity ji porovnali s poměrem pohlaví.

Tvrdí, že čím je větší podíl obyvatelstva nakaženého toxoplasmou, tím víc se rodí dívek. Efekt je samozřejmě slabý. Poměr pohlaví totiž ovlivňuje spousta dalších faktorů. Vědci jich brali v úvahu celkem patnáct. Toxoplasma jim vyšla jako třetí nejvýznamnější. Hned po preferenci synů rodiči a celkovému počtu dětí v rodině.

Sedm procent vlivu

Vzájemný poměr kluků a holek při narození je přibližně jedna ku jedné. Jenže právě že jen přibližně. Chlapců se rodí o trochu o trochu víc. Dama a jeho spolupracovníci použili údaje o poměru pohlaví ze čtyřiadevadesáti zemí. Nejvychýlenější poměr pohlaví byl v Číně, kde se na 100 dívek rodí přibližně 114 chlapců. Nejméně vychýlený byl naopak v Grenadě, kde na 100 dívek připadá necelých 102 chlapců. V České republice je to asi 106 chlapců na 100 dívek.

Pomocí statistiky se dá odhadnout, jakou část rozdílů infekce toxoplasmou vysvětluje. Představte si, že prodáváte auta a chcete vědět, podle čeho se zákazníci rozhodují, který model si koupí. Pokud máte dobrá data, můžete z nich zjistit, že za 30 procent rozhodnutí může cena, za dvacet spotřeba, za deset barva, a tak dál.

Vědci to s toxoplasmou udělali stejně. Podle podrobných výsledků, které zveřejnili v časopise Parasitology,vysvětlovala toxoplazmóza necelých sedm procent rozdílů v poměru pohlaví mezi zeměmi. To nezní jako mnoho. Při statistických výzkumech, kde se na výsledku podílí velké množství vlivů, jsou ale taková nízká čísla běžná.

Zmrzlinová statistika

Důležitější je, že je vliv infekce statisticky průkazný. To znamená, že se dá prohlásit, že souvislost mezi toxoplazmózou a poměrem pohlaví není nehodná. Ze statistického vztahu ovšem není možné jednoznačně rozhodnout, zda infekce toxoplasmou skutečně mění poměr pohlaví. Představte si třeba, že zkoumáte vztah mezi počty utopených občanů na 100 tisíc lidí a prodejem zmrzliny. Pravděpodobně by vám vyšlo, že čím víc zmrzliny se prodá, tím víc lidí se utopí. Zákaz zmrzliny by ale topivost nesnížil.

Lidé se totiž nejvíc topí v létě, když je teplo, a každý se koupe, i když neumí pořádně plavat. V horku se zároveň prodá i nejvíc zmrzliny. S toxoplasmou by to - aspoň v principu - mohlo být stejně. Pokusy v laboratoři však svědčí spíš, že parazit poměrem pohlaví opravdu manipuluje.

Biologové už před časem zjistili, že toxoplazmóza ovlivňuje poměr pohlaví u laboratorních myší. Nemění ho však jen jedním směrem. Zda bude mít žena spíš holku nebo kluka, záleží na době, která uběhla od nákazy.

Délka nákazy

Myši, které vědci schválně nakazili, měly krátce po infekci víc synů. Po delší době se ale se ale převaha synů začala snižovat. Tento efekt by mohl vysvětlit ještě jednu zajímavou věc. Když biologové spočítali svoje statistiky zvlášť pro evropské a neevropské země, vyšlo jim, že v Evropě vztah mezi infekcí toxoplasmou a poměrem pohlaví neplatí.

Badatelé tvrdí, že v České republice se parazitem nakazí nejvíc žen přibližně ve věku, kdy začínají mít děti. Mohly by to způsobovat dvě věci. Ženy začínají poprvé víc vařit ve vlastních domácnostech a dostávají se do styku se syrovým masem. Také by mohly mít častěji nechráněný sex s muži, kteří už jsou toxoplasmou nakaženi.

Biologové nevědí, jak toxoplasma způsobuje vychýlení poměru pohlaví. Na začátku infekce by mohla samčí embrya přežívat víc než samičí, poněvadž jsou odolnější vůči infekcím. Změna poměru ve prospěch dcer po delší době by mohla být projevem takzvaného efektu Triverse-Willarda.

Je to teorie, podle níž je pro zdravé a bohaté rodiče výhodné mít syny. Budou totiž také zdraví a bohatí, takže budou mít víc partnerek a zplodí jim víc vnoučat. Pro nemocné a chudé rodiče je naopak výhodnější mít dcery. Sice mohou mít méně dětí než synové, ale zase je to sázka na jistotu. Starých panen je méně než starých mládenců.