Dendrochronologické vzorkování s pomocí ručního přírůstkového vrtáku je u dřevin mírných lesů běžnou praxí. Jinak je tomu však v tropických lesích, kde vznikají potíže nejen s často nerozpoznatelnými letokruhy tropických dřevin, ale především s jejich vysokou hustotou a velkými průměry, které způsobují trvalé poškození nástroje. Se zajímavým řešením problému přichází vědecký tým, který za Českou republiku reprezentovaly Botanický ústav AV ČR, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a Česká zemědělská univerzita v Praze.
Ačkoliv jsou studie letokruhů v tropických a subtropických oblastech dost náročné, a tedy poměrně vzácné, jsou ve srovnání s výzkumy běžných dřevin neméně důležité a metody vedoucí k jejich usnadnění jsou potřebné. Vědcům, kteří se touto problematikou zabývali, se podařilo jednu takovou najít. Nabízejí tak nové zařízení, které je oproti běžným nástrojům na odebírání jádra odolné vůči fyzikálním vlastnostem těchto dřevin.
Mobilní systém k odebírání jádra, skládající se z řezného nástroje, extraktoru, motoru a opěrného rámu, disponuje vrtákem funkčně odlišným od přírůstkových vrtáků ručních. Konkrétně je zde použita truhlářská fréza z vysoce legované chromované oceli. Aby během odběru nedocházelo k přehřívání z důvodu tření, připojená vzorkovací trubice je navržena s menším vnějším průměrem než uvedená fréza, čímž vzniká mezi trubicí a dutinou dřeviny chladicí meziprostor. Velkým plusem je také pohon na benzín, díky čemuž odpadají problémy s kapacitou baterie, se kterými se potýkají často využívané akumulátorové vrtačky.
Toto zařízení, kterým se dají pořídit až 1,35 metru dlouhé kvalitní vzorky s průměrem 15 mm, skýtá kromě toho i další výhody, nic ovšem není dokonalé, a je tak třeba zmínit i jednu z nevýhod. Tou je bezpochyby celková váha zařízení, která se pohybuje okolo 23 kg a převyšuje tak řádově hmotnost běžných přírůstkových vrtáků. Konstrukce je však snadno demontovatelná a při správném rozebrání ji mohou pohodlně nést dvě osoby několik kilometrů terénem.
"Přístroj byl úspěšně otestován v deštných pralesích na více než dvou stech padesáti stromech velkých hustot i průměrů mnohdy kolem tří metrů, aniž by došlo k nějakému poškození," doplňuje za Fakultu lesnickou a dřevařskou České zemědělské univerzity v Praze spoluautor výzkumu Miroslav Svoboda. Nutno však podotknout, že cílem tohoto zařízení není zcela nahradit ta stávající, a jak vědci uvádějí, pro intenzivní odběr vzorků ve velmi vzdálených oblastech to není ani vhodné. Nicméně ve srovnání s tradičními metodami je to v oblasti tropické dendrochronologie důležitý pokrok.
