Housenka se zakousne do šťavnatého listu. Netuší, že si tím právě podepsala rozsudek smrti. Nevědomky vyslala signál ploštici, které housenky moc chutnají...
Rostliny se brání před napadením nejrůznějšími způsoby. Vytvářejí trny, semena chrání tvrdými skořápkami, produkují jedovaté nebo odpudivě páchnoucí látky. Ale některé z nich zvládají i sofistikovanější způsob obrany. Při poškození produkují těkavé látky, které se šíří vzduchem a jsou obdobou rádiového volání SOS. Zná je každý, kdo někdy cítil vůni čerstvě posečené trávy.
"Jsem napadena, přispěchejte mi na pomoc," vzkazuje rostlina potenciálním zachráncům. Ti svou pomoc nenabízejí nezištně - vědí, že si letí pro chutnou svačinku. Signál je totiž určen přirozeným nepřátelům organismů, které poplach vyvolaly.
Vědci z Ústavu Maxe Plancka pro chemickou ekologii v německé Jeně nyní v časopise Science publikovali výsledky výzkumu takové signalizace u rostliny tabáku napadené housenkou lišaje. Odhalili molekulární podstatu celého procesu. To by mohlo vést k vývoji nových postřiků proti škůdcům, které budou využívat přirozené ochranné mechanismy a nezatíží životní prostředí jedovatými chemikáliemi.
Ukázalo se, že alarm je rostlina schopna spustit poměrně rychle. Ploštice, která se housenkami živí, je alarmována už hodinu po napadení. Rostlina totiž nemusí těkavou látku vytvářet z jiných sloučenin, pouze změní prostorové uspořádání už existující molekuly. Dokonce se o to nevědomky postará sama housenka. Reakci totiž spouští enzym obsažený v jejích slinách. Počíná si tedy jako zloděj, který rozbije okno, a tím spustí alarm napojený na policejní služebnu.
|
Nejen rostliny dokážou měnit chování hmyzu a využívat ho ke svému prospěchu. Funguje to i naopak. Klasickým příkladem je žlabatka, příbuzná včel a vos. Vajíčka klade do rostlinných pletiv. Vajíčka a z nich vylíhlé larvy chemicky působí na rostlinu a ta začne vytvářet pro ni jinak netypické útvary, které vyvíjející se larvy chrání. Známé jsou především kulaté duběnky na dubových listech. |
