Je-li mezi obratlovci zosobněním vynikajícího zraku ostříž, mezi bezobratlými v tomto ohledu vynikají dravé vážky. Predátor, který vládl kambrickým mořím před 515 miliony let, se jim svým zrakem dost možná vyrovnal. Svědčí pro to fosilie, na níž se překvapivě dochovala i jemná struktura složených očí.
Anomalocaris dorůstal délky jednoho metru a byl jedním z největších živočichů své doby. Paleontologové u jeho fosilií už v minulosti našli fosilizované exkrementy se zbytky trilobitů. Nebylo pochyb, že šlo o obávaného predátora. Ale jak se při lovu orientoval?
Z fosilií se zdálo, že měl složené oči - podobně jako dnešní hmyz nebo korýši. Zřetelný důkaz však chyběl. Až nyní oznámil tým paleontologů vedený Johnem Patersonem z australské University of New England v časopise Nature objev mimořádně zachovalé fosilie, na níž je jasně patrná dvojice složených očí. Vědci ji objevili na Klokaním ostrově na jihu Austrálie.
Oči byly složeny minimálně ze šestnácti tisíc oček. Anomalocaris tak zřejmě viděl lépe než dnešní mouchy, které disponují pětkrát menším počtem oček, nebo mravenci, kteří jsou na tom dokonce šestnáctkrát hůře.
Z dnešních bezobratlých pravěkého predátora překonávají pouze vážky s více než dvaceti tisíci očky. Ani to však není zcela jisté. Původně trojrozměrné složené oči se totiž dochovaly pouze coby dvourozměrná placka a šestnáct tisíc představuje spodní odhad.
Je ale také možné, že Anomalocaris navzdory mohutným očím viděl poměrně špatně, protože vnitřní struktura oka a zpracování nervovou soustavou ještě před půl miliardou let nebyly tak dokonalé jako u dnešních bezobratlých. Ale v každém případě to vypadá, že zrak byl už tehdy při lovu velmi důležitý.
Život v kambrických mořích přibližuje počítačová animace Fieldova přírodovědného muzea v Chicagu:
