Auta, tramvaje, reprodukovaná hudba, sbíječky, pokřikování lidí... Chtějí-li být ptáci žijící v ulicích měst slyšet i v této zvukové kulise, musí zpívat hlasitěji a volit vyšší tóny. Mexičtí vědci se rozhodli zjistit, zda je toto přizpůsobení výsledkem evoluce, nebo zda práci jednoduše reagují na dění kolem sebe.
Pokud by byla změna charakteru ptačího zpěvu podmíněna evolučním tlakem, znamenalo by to, že městští ptáci mají schopnost překřičet hluk zapsanou v genech a liší se tak od příslušníků stejného druhu žijících na venkově.
ČTĚTE TAKÉ: Čistit ptáky od ropy, nebo jim zakroutit krkem?
K tomu by mohlo dojít, pokud by se ve městě dařilo především těm jedincům, kteří díky náhodné mutaci získali schopnost zpívat hlasitěji a ve vyšší tónině. Takto zvýhodnění ptáci by zanechali více potomků, čímž by se geny pro pronikavější zpěv v populaci šířily.
Druhá možnost se obejde bez nutnosti měnit geny. Stačí, aby všichni příslušníci daného ptačího druhu byli schopni měnit svůj zpěv podle charakteru prostředí.
ČTĚTE TAKÉ: Veverka adoptovala cizí mládě. Ví, co dělá
Tým mexických biologů uspořádal jednoduchý pokus, jehož výsledek dal za pravdu druhé z hypotéz. Vědci pouštěli samečkům hýlů mexických zvuky nahrané v ulicích Mexico City a sledovali jejich reakci. Ptáci svůj zpěv pohotově přizpůsobili novým podmínkám, a když opět zavládlo ticho, vrátili se ke svému původnímu zpěvu.
Zdá se tedy, že ptáci jsou schopni svůj zpěv městu přizpůsobit, aniž by do hry musela vstoupit evoluční selekce. O výsledku experimentu biologové informují v časopise Biology Letters.
Foto: profimedia.cz
