Polská řeka Visla, která v důsledku extrémního sucha zaznamenala historický pokles hladiny, každodenně odhaluje tajemství spočívající celá staletí v jejím písčitém korytu. To nesmírně potěšilo archeology.
"Jsou tam fragmenty obkladů z mramoru a pískovce, prvky z fontán, okenních říms, sloupy, dlaždice, dělové koule," prohlašuje Hubert Kowalski z Archeologického ústavu Varšavské univerzity.
V samém srdci polské metropole se archeologové v oranžových vestách brodí vodami největší řeky Polska, které nyní dosahují hloubky sotva 40 centimetrů. Jsou vyzbrojeni různými detektory a sonary a na nafukovacím člunu se snaží identifikovat zajímavé předměty.
Široké písečné nánosy vystupující z vody tvoří uprostřed řeky pochmurný obraz, ale pro archeology to je ráj. Mohou je dokonce následovat buldozery v místech, která jindy nejsou přístupná.
Za pomoci vodních pump dodaných hasiči zvedají archeologové vrstvy písku a kamínků, aby mohli své nálezy vyzvednout z řeky. Jestliže jde o těžké předměty, pomáhají jim jeřáby.
"Jde především o fragmenty soch, které se v roce 1656 při své invazi pokusili ukrást Švédové. Protože tehdy Visla měla málo vody, nepodařilo se jim to," upřesňuje Kowalski.
Z útrob řeky však také vyvstaly části starých mostů, lodí a předměty z keramiky pocházející ze 7. až 4. století př. n. l.
Obelisky, hlavice sloupů a tympanony pocházejí zřejmě ze zámku Kazimierzowski, který je nyní součástí Varšavské univerzity.
Visla, která prochází Polskem od jihu na sever v délce více než 1000 kilometrů a vlévá se do Baltského moře, patří mezi nejrozmarnější vodní toky v Evropě, uvádí ministryně kultury Malgorzata Omilanowská.
"Její dno je tvořeno vrstvou písku hlubokou osm až devět metrů a řeka si s ním podle libosti pohrává. Jednou může písek navrstvit až vytvoří úplnou horu, v následujícím roce může na témže místě vytvořit velkou díru," vysvětluje ministryně. Její zelené a zarostlé břehy jsou hnízdištěm ptactva a rájem pro obyvatele Varšavy, kteří tu rádi chodí pěšky nebo jezdí na kole.
Hladina Visly se od roku 1789 systematicky zvedá. Průměrná výška hladiny je v metropoli 2,37 metru. Rekordní výšky dosáhla v roce 1960: 7,87 metru.
Pokles hladiny Visly a jejích přítoků, který těžce postihuje zemědělství, však nezpůsobil výpadky v zásobování metropole pitnou vodou, protože ta pochází z podzemních zdrojů.
Ostatně se tu objevily i "poklady" z doby nedávné. Řeka Bzura, která téměř vyschla, tak odhalila trosky sovětského vojenského letadla, které tu havarovalo koncem druhé světové války.
Řeka San na jihovýchodě země umožnila objevit malou hlídkovou loď, patrně rakouskou, z první světové války, se třemi starými puškami z doby před více než sto lety a s municí.
