Věc švagrů
Samci octomilek radši kopulují s novou partnerkou než se starou

Vědci zkoumali přitažlivost muších švagrů a švagrových. Samičky příbuzní jejich bývalých partnerů přitahují. Samce naopak odpuzují.

Historka je to už poněkud vousatá, leč není možno ji nezmínit. Jejími hlavními aktéry jsou Calvin Coolidge, třicátý prezident Spojených států amerických, a jeho žena Grace Coolidgeová. Jednoho dne se prezidentský pár vydal na obhlídku pokusné vládní slepičí farmy. Prohlíželi si zařízení každý zvlášť. Když přivedl průvodce paní Coolidgeovou k slepičímu výběhu, udivilo ji, jak často kohout obšťastňuje své upopelené družky. Zeptala se proto průvodce, kolikrát denně. Když se dozvěděla že "Mockrát," požádala průvodce:

"Řekněte to prosím panu prezidentovi."

Když to prezident vyslechl, zeptal se:

"Pořád se stejnou slepičkou?"

"Ne, pokaždé s jinou," odpověděl mu průvodce.

"Řekněte to paní Coolidgeové," poprosil ho.

Na základě historky - kdo ví, jestli ne apokryfní - se pro jev ujalo pojmenování Coolidgeův efekt. Vědci ho znají nejen od lidí a slepic. Pro samce je výhodné pářit se s co nejvíce různými samičkami. Jejich potomstvo je pak různorodé a zvyšují se tak jejich šance, že se dočkají více vnoučat. Samičky ze stejné taktiky těžit nemohou. Páření s různými samci víc zatěžuje jejich imunitní systém, takže se jim hodí, pokud si vybírají stejné partnery víckrát za sebou.

Švagr lepší švagrové

Buňky všech živých tvorů jsou pokryté spoustou signalizačních molekul. Fungují jako identifikační návěstí nebo čárové kódy, podle kterých je mimo jiné rozpoznává i imunitní systém. Samice se musí přizpůsobovat přítomnosti buněk se samčím čárovým kódem ve vlastním těle. Čárové kódy se vyrábí podle DNA. Buňky příbuzných jedinců jsou si navzájem podobné. Z toho plyne, že by měly samičky dávat přednost příbuzným svých bývalých partnerů. Skupina vědců, vedená Cedricem Tanem z Oxfordu, se to rozhodla ověřit.

Jako pokusná zvířata si vybrali mouchy octomilky. Co zjistili, zveřejnili v časopise Proceedings of the Royal Society B. Octomilky jsou oblíbená pokusná zvířata v laboratořích všude na světě.

Ke zkoumání Coolidgeova efektu v druhém koleni se hodily ještě z jednoho důvodu. Mají sklon k shromažďování, což znamená, že jak samičky, tak samci mohou v přirozených podmínkách potkávat své bývalé známosti.

Čichové zásnuby

Vědci napřed dali samičkám a samcům na výběr mezi partnerem, se kterým nedávno něco měli, a neokoukanou (resp. neočichanou - viz dále) mladou krví. Samci, to se rozumí, na své staré lásky zapomínali a volili nové cizí samičky. Samičky se chovaly naopak. Cizí samci jim nevoněli a radši se vracely k jednou prověřeným. V další fázi pokusu nabídli vědci mouchám jejich švagry či švagrové a mouchy, které s jejich partnery nebyly nijak příbuzné.

Situace se opakovala. Samci příbuznými svých bývalých partnerek pohrdli, samice si je naopak vybíraly. Změnila se, až když vědci zopakovali experiment s mouchami, které měly poškozený gen jménem Orco. Podle něj vyrábí buňka receptor - buněčnou anténu zaměřenou na příjem chemického signálu - určený k detekci feromonů. Ať jim vědci předhazovali bývalé partnery nebo novou krev, bylo jim to jedno.

Samci ani samice nedělali mezi starými a novými láskami rozdíl. Bylo by zajímavé zjistit, jestli se podobný rozdíl ve vkusu samiček a samic týká i jiných druhů než octomilek. Také by se hodilo otestovat, zda mají mouchy, které nedělají rozdíl mezi bývalými a novými partnery či jejich příbuznými, méně vnoučat. Znamenalo by to, že mouchy, které ho dělají, procpou víc vlastní DNA do další generace. O nic jiného v životě nejde.