Alkohol coby náhražka sexu? Samečci octomilek, které jejich potenciální partnerky odmítly, dávají přednost potravě bohaté na alkohol, zatímco jejich úspěšnější kolegové abstinují. Výzkum molekulárních souvislostí mezi způsobem, jakým mozek reaguje na sex a jakým se dožaduje jiné "odměny", by mohl pomoci i v léčbě lidských závislostí.
Vědci z Kalifornské univerzity a z Lékařského ústavu Howarda Hughese v Ashburnu (Virginia) zavřeli jednotlivé samečky octomilek do malých komůrek vždy ve společnosti osmi samiček. Některým dopřáli společnost panenských samiček ochotných ke kopulaci, na jiné čekaly samičky, které se krátce předtím spářily s jiným samečkem a na další sex neměly ani pomyšlení.
Samečci z druhé skupiny se několikrát pokusili o kopulaci, ale když byli opakovaně odmítnuti, propadli malomyslnosti a další snažení vzdali. Zájem neprojevili ani ve chvíli, kdy je vědci přemístili k svolným samičkám. Měli už příliš silně zafixováno, že jejich úsilí k ničemu nevede.
Obě skupiny samečků pak získaly přístup k potravě. Na výběr byla dvě brčka - z jednoho vytékal obyčejný sladký roztok, z druhého roztok s 15 procenty alkoholu. Zatímco sexuálně uspokojení samečci dali přednost nealkoholické šťávě, jejich frustrovaní kolegové si mocně zavdávali z druhého brčka.
Video zachycuje nejprve úspěšného samečka, poté samečka, kterého jeho partnerka odmítla. V závěru tento nešťastník zapíjí žal patnáctiprocentním alkoholem.
Zdroj závislosti
Vědci zároveň sledovali koncentraci neuropeptidu F (NPF) v mozcích samečků. U těch spářených naměřili vysokou koncentraci tohoto nervového přenašeče, kdežto ti neúspěšní ho v mozku měli podstatně méně.
Pomocí genetických úprav pak autoři výzkumu vyšlechtili samečky, jejichž mozky produkovaly buď zvýšené množství NPF, nebo ho naopak nevytvářely vůbec. Ukázalo se, že právě tento peptid rozhoduje o tom, zda jsou nervová centra kontrolující pohlavní pud "uspokojena". Samečci s vysokou hladinou NPF se alkoholu ani nedotkli, přestože jim byl sex odepřen. A ze samečků bez NPF se stali alkoholici, přestože se předtím úspěšně spářili.
Skutečnost, že stejný peptid hraje roli jak při pohlavním rozmnožování, tak v konzumaci alkoholu, může být důležitá pro pochopení molekulární podstaty vzniku závislosti. Alkohol zneužívá metabolické dráhy, jejichž původní účel je zcela jiný.
Výsledky výzkumu, publikované v časopise Science, lze částečně vztáhnout i na člověka, protože v našem mozku funguje velmi podobný peptid NPY a řada metabolických drah je stejná jako u octomilek. Cesta k léčbě závislostí prostřednictvím regulace tvorby tohoto peptidu však nebude tak jednoduchá, protože NPY se podílí i na regulaci chuti k jídlu nebo na řízení spánku.
