Krokodýl mořský navzdory svému jménu není zrovna dobrý plavec, ale přesto dokáže překonávat značné vzdálenosti díky "surfování". Největší krokodýli na světě přitom využívají stejně jako lidé vln, aby překonali oceánské proudy a mohli tak putovat mořem na velké vzdálenosti.
Právě nepříliš velká schopnost krokodýlů plavat vyvolávala u vědců otázku, jak je možné, že tito plazi byli schopni osídlit množství ostrovů v jižním Tichomoří vzdálených od sebe stovky kilometrů. Odpověď tkví v surfu, zjistili australští vědci, kteří o svých poznatcích informovali v časopise Journal of Animal Ecology.
Na základě satelitního sledování předložili důkaz, že krokodýli překonávají při přesunu z jednoho ostrova na druhý velké vzdálenosti. Umístili satelitní vysílačky na 27 dospělých krokodýlů mořských, kteří se s nimi pohybovali jeden rok. Vypuštěni byli vždy v odlehlé části řeky Kennedy na severu australského kontinentu.
Během následujících dvanácti měsíců jak samci, tak samice podnikali dlouhé cesty od svého domovského místa k ústí řeky a na širé moře. Většinou při jedné cestě urazili přes 50 kilometrů, ale někteří překonávali i mnohem delší vzdálenosti.
Mořské proudy jako dálnice
Než se krokodýli vydali na cestu, vždycky čekali, až nastane odliv, aby se mohli nechat unášet proudem. Stejně tak svou pouť končili při nejvhodnějším pohybu vody.
Jeden ze samců překonal za 25 dní vzdálenost 590 kilometrů. Jeho cesta ale nebyla improvizovaná: připlaval na západní pobřeží poloostrova Cape York právě v časovém souladu s proudy, jež v dané roční době vznikají v zálivu Carpentaria.
ČTĚTE TAKÉ: Pijavice z povodí Amazonky má zuby jako tyranosaurus
Další samec během dvaceti dnů urazil 411 kilometrů přes Torresovu úžinu, která je známá silnými vodními proudy. Když do ní krokodýl připlul, proudy se zrovna pohybovaly v opačném směru, nežli potřeboval. Čekal proto čtyři dny v zálivu, a teprve když se proudy vrátily do potřebného směru, vydal se na další cestu.
Foto: Australia Zoo, http://www.profimedia.cz/
