Chovatelé psů jsou často většinou přesvědčení, že jim jejich čtyřnozí kamarádi rozumí lépe než lidé. Poznají, kdy má člověk radost, a kdy je naopak smutný. Jenže zjistit, psi jestli opravdu rozlišují lidské pocity, je těžké.
Psům nikdo nevidí do hlavy. Místo aby chápali emocionální stavy lidí nebo jiných živočichů, mohli by jednoduše reagovat naučeným způsobem. Podobně jako se voříšci Ivana Petroviče Pavlova naučili slinit po zazvonění zvonku. Podle nového výzkumu skupiny vědců v čele s Natalia Albuquerqueovou z univerzity São Paulu však psi emocím jiných bytostí skutečně rozumí. Výzkumníci ukazovali sedmnácti hafanům fotografie jiných psů a lidí společně s nahrávkami hlasů nebo štěkání.
Část nahrávek souhlasila s výrazem na fotografii - třeba veselý štěkot u fotografie veselého psa - část nikoliv - třeba obrázek smutného lidského obličeje společně s veselým lidským hlasem. Badatelé měřili, jak dlouho se chlupáči na fotografie dívali. Zvířata víc zaujaly dvojice obrázků a zvuků, které spolu souhlasily. Podrobné výsledky výzkumu vyšly v časopise Biology Letters.
"Naše studie ukazuje, že psi mají schopnost integrovat dva odlišné zdroje senzorické informace do koherentního vnímání emoce jak u lidí, tak u psů," prohlásil jeden z výzkumníků Kun Guo. "Vyžaduje to systém vnitřní kategorizace emočních stavů."
Vědci si takovou schopností byli dosud jistí jen u našich příbuzných primátů. Nadání chápat emoce jiných druhů než vlastního byla zatím spolehlivě potvrzena jen u lidí. Pro psy je takový talent samozřejmě velice výhodný.
Pes patřil k prvním druhům, kteří spojili svůj osud s člověkem. Je možné, že byl dokonce úplně první. Většinou se uvádí, že si lidé ochočili psy před přibližně patnácti tisíci lety. Mohlo se to stát ale ještě dříve. Společný předek psů a vlaků žil podle genetických studií před sedmadvaceti až čtyřiceti tisíci lety. To už je pořádná doba na to, aby se nám psi naučili rozumět.