Ryby se v hejnech třídí podle velikosti. Mate to predátory, kteří pak mají problém si vybrat kořist. Jak to ale ryby dělají? Samy přece nemají žádný způsob, jak poznat, jak jsou velké.
Spousta druhů zvířat se sdružuje do hejn, stád a dalších skupin. Hejna mohou být obrovská. Ryby jsou v této oblasti přeborníci. Třeba sledi jsou schopni tvořit skupiny i o desítkách milionů členů. Za nejdůležitější výhodu pobytu v obřím hejnu považují ekologové obranu před predátory. Setkání s hejnem jim ztěžuje rozhodování. Ryby v něm plavou a otáčejí se všechny najednou a stejným směrem. Navíc i stejně vypadají. Pro olihně nebo jiné dravce je obtížné si vybrat oběť.
Experimenty i pozorování v přírodě dokazují, že čím jste podobnější ostatním členům hejna, tím menší máte šanci, že skončíte něčemu v žaludku. Aby to fungovalo, musejí se ryby nějak utřídit podle velikosti. Jenže jak poznají, kdo je stejně velký jako ony? Samy sebe přece nevidí. Nevědí, jak vypadají. I kdyby se náhodou dostaly k zrcadlu, není jim to nic platné, protože se v něm nepoznají. Nemohou si ani stoupnout vedle sebe a změřit se. Plavou ve vodě.
Přesto to nějak zvládají. Australan Ashley Ward z univerzity v Sydney a Suzanne Currieová z Mount Allison University v kanadském Sackville tvrdí, že ryby rozpoznávají velikost ostatních čichem. Zjistili to pokusem, jehož výsledky popsali v časopise Behavioral Ecology and Sociobiology.
Pachový signál
Vědci použili dva druhy sladkovodních ryb, které tvoří hejna − koljušku tříostnou a fundula páskovaného. Koljuška se vyskytuje i v Česku, kde ji do volné přírody před sto lety vypustili akvaristé. Currie a Ward napřed nachytali ryby obou druhů a nechali je přivyknout na život v laboratoři. Pak je utřídili podle velikosti. Sestavili důmyslné experimentální akvárium, v němž bylo možno umístit rybu do neutrální zóny, která od sebe oddělovala dva proudy vody.
Proudy přicházely z dalších akvárií, v nichž plavali stejně nebo odlišně velcí jedinci. Koljušky a fundulové si tak mohli vybrat, jestli chtějí do vody, z níž cítí stejně nebo odlišně velké ryby svého vlastního druhu. Zvířata si, podle předpokladu vědců, vybírala vodu z akvárií od stejně velkých jedinců.
Dieta, nebo úmysl?
Mohly ji poznat jen čichem. Není to zase tak velké překvapení, protože čich je, pokud žijete ve vodě, efektivní způsob, jak získávat informace o svém okolí. Pořád se ale neví, proč mají různě velké ryby různý pach. Mohl by to být buď úmyslný signál, nebo výsledek odlišné diety. Různě velká zvířata mohou jíst různé věci, což se, zvlášť pokud máte extrémně citlivý čich, projevuje v jejich pachu. Ward a Currie ale sypali všem rybám stejné krmení, nezávisle na jejich velikosti.
Ačkoliv je možné, že si koljušky a fundulové zachovali pach způsobený odlišnou dietou ještě z časů života na svobodě, zdá se pravděpodobnější druhá možnost. Každá ryba má zabudované nějaké signalizační zařízení, které mění její pach v závislosti na věku. Bude zajímavé zjistit, jak zařízení funguje a jakou konkrétní chemikálii ryby používají, aby svou velikost zveřejnily.
