Rejdiště šupináčů
V Peru kdysi žilo na jednom místě sedm druhů krokodýlů

Paleontologové odkryli pozůstatky bažiny, v níž žilo víc druhů krokodýlů a aligátorů pohromadě, než kdekoli na současné zeměkouli. Je staré třináct milionů let.

Řeka Amazonka vznikla teprve před deseti a půl miliony let. Přídím se v místech, jimiž se dnes valí její hnědé vody, rozkládala velká bažinatá pánev. Voda z bažiny odtékala místo dnešního Atlantiku do Karibského moře. Mokřady byly plné života, jenž výborně fosilizoval. Zůstala po nich spousta materiálu pro práci paleontologů. Patří k nim i skupina vědců v čele s Rodolfem Salas-Gismondim. V časopise Proceedings of the Royal Society B tvrdí, že objevili mokřad, v němž před třinácti miliony let koexistovalo sedm druhů rokodýlů najednou.

Oproti svým dnešním příbuzným měli neobvyklý způsob obživy. Zdá se, že jejich hlavní zdroj potravy tvořili mlži. Čtyři z druhů, které v bažině žily, už vědci znali.Tři z nich byly naopak dosud neznámé.

Snad nejpodivnější z nich byl kajman, jehož vědci pojmenovali Gnatusuchus pebasensis. Měl krátký čenich, jenž tvarem připomínal lopatu. Paleontologové si myslí, že se mu hodil vyhrabávání škeblí z bahna.

Stojaté vody bažin svědčily mlžům víc, než říční proud. Období mokřad bylo totiž zároveň obdobím jejich největšího rozkvětu. "Odkryli jsme zvláštní časový moment, v němž prastarý obrovský systém mokřadů dosáhl vrcholu velikosti a komplexity," prohlásil Salas-Gismondi. Když bažiny nahradila řeka, přestalo se měkkýšům dařit a s nimi se přestalo dařit i krokodýlům, kteří je pojídali.