Včely vymíraly společně s dinosaury

Věda a technika
27. 10. 2013 09:10
Drvodělka fialová.
Drvodělka fialová.

Když Zemi zasáhl před šestašedesáti milióny let meteorit, odnesli to nejvíc dinosauři. Kromě nich ale vyhynulo i hodně rostlin. Jejich opylovače by proto měla katastrofa taky zasáhnout. Přímé důkazy však zatím nikdo nenašel.

Při velkém vymírání na konci křídy vyhynulo sedmdesát pět procent všech druhů. Mezi kvetoucími rostlinami to bylo padesát sedm procent. Bylo by proto logické, kdyby je následovali i jejich opylovači.Třeba včely. Fosilie včel jsou však vzácné, takže se z nich nedá soudit, jestli včely katastrofa postihla. V časopise PLoS ONE teď vyšla práce, jejíž autoři tvrdí, že se jim problém podařilo obejít. Má tři autory: Američanku Sandru Rehanovou z Newhampshirské univerzity a Australany Remko Leyse z Flindersovy univerzity v Adelaide a Michaela Schwartze z Jihoaustralského muzea tamtéž.

Vědci využili větvení včelího rodokmenu. Soustředili se na jednu konkrétní skupinu včel, drvodělky. Těch je v současnosti podle webu gbif.org na světě 357 popsaných druhů. Rehanová, Leys a Schwartz navzájem porovnali čtyři geny 229 z nich. Sestavili vývojový strom, který se dal srovnáním s několika málo fosiliemi i zakotvit v čase.

Drvodělky jsou zdatné opylovačky.

Nové příležitosti

Ze srovnání DNA to vypadá, jako by nejvíc nových druhů drvodělek vznikalo před přibližně 100 milióny let. Pak jich dvacet až třicet miliónů let přibývalo pořád stejně málo až do dalšího velkého výbuchu nových druhů. Exploze mohla přijít jak jako důsledek katastrofy, která vyhubila velké množství včel, tak jako odezva na dlouhé ustrnutí ve vývoji. Rehanová, Leys a Schwartz si ale myslí, že první možnost je pravděpodobnější. Drvodělek přibylo, protože nové druhy zabíraly prostor uvolněný starými. Ty vymřely společně s dinosaury.

Skupina drvodělek má čtyři menší větve, jež se v mnoha ohledech liší. Pochází z různých částí zeměkoule. Kdyby byla exploze druhů výsledkem dlouhé stagnace, musely by se všechny čtyři skupiny proměnit každá jiným způsobem v přibližně stejnou dobu bez vnější příčiny.

Pokud ale platí druhé vysvětlení a včely vymíraly po globální katastrofě stejně jako spousta dalších skupin zvířat, je taková náhlá proměna pochopitelnější. Proměnily se, neboť se jim naskytly nové možnosti, jak žít.

Sandra Rehanová při hledání včel.

Poučíme se?

V období, kdy měly včely stagnovat, také přibývalo kvetoucích rostlin. Bylo by divné, kdyby nové rostliny nepotřebovaly nové opylovače. Včely tedy nejspíš před šestašedesáti milióny let vymíraly podobně jako ostatní skupiny. Nevypadá to tak jen proto, že se z období před katastrofou dochovalo málo jejich zkamenělin. Výzkum pradávných vztahů mezi rostlinami a jejich opylovači by mohl pomoci odhadnout i důsledky současných obtíží.

Hmyzu, který poskytuje rostlinám nezbytný servis, totiž na celém světě ubývá. Asi nejdůležitější příčina je takzvaný syndrom zhroucení včelstev, jenž postihuje nejvytíženějšího opylovače na Zemi, včelu medonosnou. Jeho přesnou příčinu nikdo nezná, ačkoliv se zdá, že by mohl souviset s používáním některých insekticidů.

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ