Těžké váhy
Vědci objevili chybějící článek v evoluci hrochů

Nejbližší žijící příbuzní tělnatých savců, kteří si libují v bahnitých říčních deltách, jsou kytovci − velryby, delfíni, a tak podobně. První fosilie kytovce je ale stará 53 milionů let, kdežto první hroší byla dosud stará jen 20 milionů let. Nový nález z okolí afrického jezera Turkana rozdíl snížil.

V časopise Nature Communications vyšel popis hroších pozůstatků, starých pětatřicet milionů let. Patří dosud neznámému druhu. Skupina vědců, v čele s Fabricem Lihoreauem z Institutu pro evoluční vědy ve Francouzském Montpellieru ho nazvala Epirigenys lokonensis. Druhové jméno pochází z názvu oblasti, kde vědci kosti našli, Lokone. Rodové je zase místní slovo pro hrocha "epiri." Paleontologové našli polovinu čelisti a několik zubů. Není to sice mnoho, ale stačí to k analýze příbuzenských vztahů s ostatními liniemi savců.

Vědci studující savce totiž při sestavování jejich evolučních rodokmenů často používají právě zuby. Ze srovnání to vypadá, že Epirigenysové tvořili přechod mezi prvními známými hrochy a skupinou jménem Anthracotheriidae. Tato zvířata vypadala jako hubenější hroši s protáhlou hlavou. Objevila se před asi čtyřiceti miliony let. Byla blízce příbuzná předkům dnešních kytovcům, kteří už tou dobou žili v moři, nikoli na souši.

Epirigenysové se také možná stali jedněmi z prvních kolonizátorů Afriky, jež byla v období od přibližně 110 do 18 milionů let před dneškem izolovaná od ostatních světadílů. Dnešní velcí savci, jako jsou třeba lvi, zebry, žirafy jsou přistěhovalci posledních asi dvaceti milionů let. Předkové hrochů je zřejmě předešli.