Když si obyčejná bakterie myslí, že moc vyrostla, rozdělí se. Pokud jí v tom zabráníte, roste dál. Můžete tak vytvořit buňku, která je mnohonásobně větší, než by měla být.
Escherichii coli není třeba nějak zdlouhavě představovat. Tato bakterie, žijící za obvyklých okolností ve střevech savců, je oblíbený pokusný králík mikrobiologů, genetiků, buněčných biologů, a kdo ví jakých ještě dalších vědců. Výzkumníci objevují nebo sami připravují každý rok tolik jejích nových genetických variant, že o nich ani nemá cenu psát. Ta, kterou izolovali Ziad El-Hajj Elaine Newmanová z kanadského Montrealu ale za zmínku stojí. Její buňka je totiž dlouhá tři čtvrtiny milimetru, což je 750krát víc, než má obyčejná E. coli. Není totiž schopna dělení.
E. coli se mu za běžných okolností věnuje pokaždé, když vyroste na dvojnásobek počáteční velikosti. Bakterie El-Hajje a Newmanové ale místo dělení pokračují v dalším růstu. Mikrobiologové nevědí, proč to tak je, ačkoliv odhalili, že v buňkách mutantů chybí protein jménem FtsZ. Když jim ho dali, začaly se bakterie normálně dělit.
Podobné obří mutanty se v minulosti podařilo uměle vytvořit už několikrát. Žijí ale jen několik hodin. Nový kmen je dokonale životaschopný. Nejdelší bakterie, jejíž buňky nejsou rozdělené přepážkami na víc částí, dosahuje přibližně stejných rozměrů jako mutant.
Jmenuje se Thiomargarita namibiensis a žije v africkém kontinentálním šelfu. Je viditelná neozbrojeným okem. Tři čtvrtě milimetru je ovšem neobvyklá délka i pro ni. Běžně dorůstá okolo 0,3 až 0,4 mm. Obří E. coli by se bude hodit biologům, kteří studují věci, jež se na buňkách běžné velikosti zkoumají obtížně. Mohla by být také užitečná při vývoji nanotechnologií. El-Hajj a Newmanová zveřejnili svůj objev v časopise Journal of Bacteriology.
