Vědci popsali nový druh bércouna

Věda a technika
30. 6. 2014 14:06
S ocasem měří nový bércoun 19 cm.
S ocasem měří nový bércoun 19 cm.

Bércouni jsou většinou drobní savci na první pohled připomínající rejsky. Nejsou jim ale nijak zvlášť příbuzní. Mají blíž ke slonům, hrabáčům nebo sirénám.

Nové zvíře popsala v časopise Journal o Mammalogy skupina vědců vedená Johnem Dombacherem z Kalifornské akademie věd. Je menší než všichni ostatní bércouni. I s ocasem měří devatenáct centimetrů a váží osmadvacet gramů. Zatím se ho povedlo chytit jen v polopouštní v krajině Namibijské oblasti Kunene. Vědci ho pojmenovali Macroscelides micus. Druhové jméno se překládá jako bércoun, ačkoliv doslova by mohlo znamenat něco jako "velkožeberník." Rodové jméno je odvozenina z řeckého "mikros," což znamená malý. Jeho objev začal ve sbírkách už zmíněné Kalifornské akademie věd.

Když se vědci probírali exponáty pocházejícími z expedice do jižní Afriky z roku 2006, narazili na neobvyklý exemplář, který nešel přiřadit k žádnému známému druhu. Byla to kůže, vypreparovaná lebka a vzorky tkání. Genetické testy prokázaly, že zvíře je vzdáleně příbuzné ostatním druhům bércounů. Zoologové se tady do Afriky vrátili a začali klást pasti v oblasti, kterou je možno vidět na níže vložené mapě. Vědci ji navštívili celkem devětkrát.

Část zoologů by ráda říkala bércounům jejich domorodým jménem, které zní sengi.Noční odlov

Počítají se do toho ovšem i dvě výpravy, z nichž pocházel první exemplář. Pasti kladli zoologové v noci. Podařilo se jim chytit dvacet jedna jedinců bércounů, z čehož patnáct patřilo novému neznámému druhu. Společně s exemplářem chyceným už v roce 2006 to stačilo k popisu nového druhu podle zoologických zvyklostí. "Kdyby naši kolegové nesebrali první neocenitelné exempláře, nikdy bychom si nevšimli, že je to opravdu nový druh," komentoval objev Dombacher. "Rozdíly mezi tímhle a všemi už známými druhy jsou velmi jemné."

Oběv byl o to překvapivější, že je skupina bércounů považována za dobře prozkoumanou. Od její velké inventury, jejíž výsledky pocházejí z roku 1968, přibyly kromě nového M. micus jen dva nové druhy. Oba ovšem v roce 2008. Podle vědců se navíc zdá pravděpodobné, že ve sbírkách světových muzeí ještě nové druhy bércounů čekají.

Čekání v lihu

Zní to paradoxně, ale je to tak. Pokud chce biolog popsat nový druh, má větší šance v depozitáři muzea než v přírodě. Sbírky jsou jich plné. Nedávno vyšla práce, podle níž mezi nálezem nového zvířete, rostliny, nebo jiného organismu v přírodě a jeho oficiálním popisem uběhne v průměru jednadvacet let. Může to ale být i mnohem déle. Jeden druh chtřestýšovce, Tropidolaemus laticinctus, čekal na popis dlouhých 206 let.

Zvíře žije na indonéském ostrově Sulawesi. Poprvé ho tam sebrala rakousko-uherská expedice v roce 1801. Vědci zvíře naložili do lihu a odvezli do Vídně. Tam vyčkávalo do roku 2007, než si ho všimli jejich o osm generací mladší kolegové a zjistili, že jde o nový druh.

Biologů, kteří touží popisovat nové druhy, je ovšem mezi současnými vědci málo. Většina jich raději testuje nějaké zajímavé vědecké hypotézy. Na takovou práci také dostanou víc peněz od státu. Velkou část nových druhů tak místo profesionálních vědců popisují nadšení amatéři.

Autor: Radek JohnFoto: Galen Rathbun/California Academy of Sciences, John P. Dumbacher

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ