Nůž na steaky
Vědci se podívali na zoubek Dimetrodonovi

Tři a půl metrová potvora s podivným hřbetním hřebenem, známá třeba z maleb Zdeňka Buriana, měla nečekaně vyvinutý chrup. Není divu, neboť nejspíš šlo o nejnebezpečnějšího suchozemského dravce své doby.

Dimetrodoni byla pozoruhodná zvířata, která žila před 295 až 275 milióny let v období permu. Postupně se jich na Zemi mihlo víc než dvanáct druhů. První věc, která by upoutala vaši pozornost, pokud byste nějakého potkali, by byl nejspíš výrazný hřeben či plachta na hřbetě potvory. Jeho kostru tvořily prodloužené výběžky obratlů. K čemu Dimetrodonům byl, až se asi nikdy nedozvíme. Oblíbený je ovšem názor, že sloužil k řízení tělesné teploty zvířete. Přírodovědce z Torontské univerzity, Kirstin Brinkovou a Roberta Reisze, však víc než hřeben zaujaly zuby Dimetrodonů.

Prozkoumali je pomocí elektronového mikroskopu a dalších moderních přístrojů. Podařilo se jim všimnout si na zubech něčeho, čeho si nevšiml nikdo před nimi. Zveřejnili to v časopise Nature Communications.

Dimetrodonové vlastnili podle vědců takzvaně zifodontní zuby. Jde o tvar zubu, který připomíná nůž na steaky s menšími drobnými zoubky. Dravci se hodí. Dimetrodon nejspíš neměl potíže si poradit ani s kořistí větší, než byl sám. I další zuby prvohorních dravců měly drobné výběžky, podobné těm, jaké mají zuby dnešních zvířat. Sloužily jim zřejmě k účinnějšímu zpracování potravy.

Vědci znají ziforontní zuby od dinosaurů. Podle nových výsledků však Dimetrodonové dinosaury s jejich vynálezem o čtyřicet miliónů let předešli. Patří do stejné větve evolučního stromu obratlovců jako my, ačkoliv se nestali předky žádné z v současnosti žijících větví savců. Stejně jako dnešní savci měli však v lebce na každé straně jen jeden otvor, k němuž se upínají žvýkací svaly. Příbuzenstvo dinosaurů má tyto otvory dva.