Máte doma křečka? Myslíte si, že se mu u vás líbí? Pokud se chová optimisticky, mohlo by to tak opravdu být.
Když si někdo pořídí zvířátko, jako je křeček, bude se asi snažit, aby bylo zdravé, šťastné a v dobré kondici. Zatímco zdraví a fyzička se dají relativně snadno určit, se štěstím už je to horší. Křečka se nemůžete zeptat, jak se cítí. Respektive můžete, jenže vám neodpoví, poněvadž neumí mluvit (jakkoliv to často vypadá, že mu k tomu chybí jen kousek). Emily Bethellová a Nicola Koyamaová z liverpoolské univerzity přišly na způsob, jak štěstí křečků změřit.
Vychází z celkem logické úvahy, že šťastnější křeček bude, stejně jako šťastnější člověk, optimističtější než nešťastný. Vědkyně vzaly třicet křečků zlatých. Půlku z nich přestěhovaly do hezkých klecí, kde měli spoustu hraček, běhací kolo a voňavé čerstvé piliny jako podestýlku. Učinily je tak šťastnými. Druhou polovinu ubytovaly v klecích bez hraček se starými pilinami, takže byli nešťastní, nebo aspoň méně šťastní než první skupina. Pak přišel test.
Vědkyně vypustily křečky do arény s pítky. V některých byla oslazená voda, již mají křečci rádi. V dalších byla naopak voda ochucená chininem, který křečkům nechutná. Jakou chuť bude mít voda z pítka, se nedalo určit předem. Museli jste se jí napít.
Křečci z hezkých klecí ochutnávali vodu z více pítek než křečci z ošklivých. Stali se z nich optimisté. Když narazili na chininové pítko, nenechali se odradit hořkou chutí. Věřili, že příští pokus dopadne lépe.
Optimismus se používá jako zástupné měřítko štěstí i u lidí. Psychologické dotazníky, které štěstí měří, často obsahují položky typu "Věřím, že všechno dobře dopadne". Vztah mezi optimismem a štěstím funguje i opačným směrem. Pokud se přinutíte myslet pozitivně, třeba i násilím, budete si časem připadat šťastnější.
