Mají to těžké
VIDEO: Elektrický náboj much přitahuje pavoučí sítě
10.07.2013 11:25 Původní zpráva
Když se hmyz prohání vzduchem, přichází o elektrony a získává kladný elektrický náboj. Ten pak může přitahovat jiné objekty. Mohou to být jak pylová zrna, tak smrtící vlákna pavučiny.
Život v malých rozměrech je jiný než ve velkých. Kdyby se vaše váha počítala na tisíciny nebo desetiny gramu, byly by pro vás podstatné jiné fyzikální síly, než když se počítá na desítky kilogramů. Povrchové napětí vody by vás udrželo, takže byste mohli chodit po hladině a nemuseli k tomu být božím synem či dcerou. Když se projdete po chlupatém koberci a získáte drobný elektrický náboj, nijak vás neovlivní, ledaže byste si sáhli na železnou kliku. Kdybyste byli velcí jako moucha, byla by to jiná.
Victor Ortega-Jimenez a Robert Dudley z Kalifornské univerzity tvrdí, že drobný elektrický náboj může pomoci nepřátelům včel, pavoukům. Zkoušeli nabít těla mrtvého hmyzu a přibližovat ho k pavoučí síti. Celou akci natáčeli pomocí superrychlé kamery. Výsledky svého snažení shrnují v časopise Scientific Reports.
Pavoučí sítě patřily běžným křižákům obecným. Vědci je ukradli majitelům sídlícím v prostorách univerzity a pověsili na vodorovný rám. Z kampusu univerzity pocházely i mrtvolky včel, much a mšic. Nabíjeli je pomocí Van de Graaffova generátoru.
Chytrá síť
Blízkost nabité zdechlinky vyvolala deformaci sítě okolo jednoho až dvou milimetrů. Z pohledu hmyzu už by to mohlo mít význam. Použitá včela měla na délku jedenáct milimetrů, dva druhy mouchy okolo osmi a tří a mšice jen dva milimetry. Rychlost pohybu sítě vycházela od 0,8 do 2 metrů za sekundu (to znamená 800 až 2000 milimetrů za sekundu). K deformaci byla náchylná víc spirální vlákna pavučiny než silná vlákna její kostry.
Elektrická přitažlivost by mohla hmyzu způsobovat významné potíže. Většina je ho totiž opravdu nabitá podobně jako zkušební zdechlinky. Když se moucha nebo včela pohybují vzduchem, narážejí do molekul a miniaturních prachových částeček, které jim kradou elektrony. Získávají tak pozitivní elektrický náboj. Pavučinu v pokusu vědci nijak nenabíjeli.
Většina rostlin je nabitá záporně, takže pokud si křižák na některé utká síť, nabije se taky. To by mohlo ještě zesílit.
Jako důkaz, že elektřina skutečně hraje významnou roli při chytání hmyzu, by ale asi bylo lepší nabíjet živé jedince a počítat, jestli se jich v porovnání s nenabitými chytí do pavučiny víc. Takový experiment by byl ale daleko náročnější, než předběžný výzkum Ortegy-Jimeneze a Dudleyho.
Elektrický smysl
Ačkoliv se hmotnost létajícího hmyzu pohybuje v miligramech a dalo by se proto čekat, že elektrostatické přitahování bude v jeho životě hrát významnou roli, důkazy se začínají hromadit až v poslední době. Letos v únoru zjistila čtveřice vědců, vedená Dominicem Clarkem z Bristolské univerzity, že čmeláci vnímají elektrické pole květin. Dokážou podle něj poznat, jestli už rostlinu před nimi nenavštívil jiný opylovač a nespotřeboval všechen nektar.
V březnu zase vyšly výsledky výzkumu skupiny Němců, vedené Uwe Greggersem ze Svobodné univerzity v Berlíně, podle nějž je elektrický náboj součástí komunikace včel. Včela nabitá po průletu vzduchem působí na tykadla svých sester podle Coulombova zákona. Ta se začnou pohybovat. Uvnitř mají speciální senzory, které pohyb zaznamenávají a odesílají signál do mozku.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.