Mravenci Megalomyrmex symmetochus působí na první pohled jako příživníci. Žijí v hnízdech jiných mravenců rodu Sericomyrmex. Ujídají jim z jejich houbové zahrádky a občas sežerou i nějakou larvu. Když ale na hnízdo jejich hostitelů zaútočí nepřátelé, začnou ho bránit.
Nikdo nemůže umět všechno. Komu to jde dobře s motykou nebo s pluhem, bývá horší, když má vzít do ruky meč. Sedláci nebývají obávaní bojovníci, ale to nevadí. Když máte co prodat, můžete si dovolit platit za ochranu. V lidských společnostech to tak chodí už od pradávna. Mírumilovní rolníci si platí žoldnéře, aby jim pomohli chránit úrodu. Má to spoustu nevýhod. Vojáci se většinu času jen tak poflakují a dělají nepořádek. Generálové mají zase sklon příliš hloubat nad vedením státu. Často je napadá, že by bylo nejlíp, kdyby si ho vzali na starosti sami.
Zelené mozky rády zatěžují státní rozpočet požadavky na nákup nejnovějších stíhaček a jiných zbraní. Ochrana vás může vyjít pěkně draho. Jenže bez armády vám hrozí, že přijdete o všechno. Nemusí to platit jen v lidských společnostech. Mravenci jsou na tom stejně. Potvrzuje to výzkum skupiny biologů, vedených Rachelle Adamsovou z Copenhagenské univerzity, jehož výsledky vyšly v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.
Nepříjemní spolubydlící
Adamsová a její společníci studovali vztah mravenců z rodu Sericomyrmex a jejich domnělých cizopasníků, dalších mravenců z druhu Megalomyrmex symmetochus. Mravenci jsou čistotní, a proto málokdy trpí infekčními chorobami. Jejich společenství je ale zranitelné vůči sociálním parazitům. Jsou to organizmy, které kolonie šestinohých pracantů infiltrují. Nechávají se od nich krmit a zmatou své hostitele tak, že se starají o jejich potomstvo. Sociálním parazitem se často stávají jiné druhy mravenců, nezřídka hostitelům blízce příbuzné.
Vztah Sericomyrmexů a Megalomyrmexů působí na první pohled rovněž jako parazitizmus. Sericomyrmexové uždibují kousky vegetace v okolí hnízda a krmí jimi houbu, kterou pak sami jí. Megalomyrmexové zevlují v jejich hnízdech a nedělají buďto nic, nebo Sericomyrmexům škodí.
Ujídají jim jejich houbu, ale čas od času nepohrdnou ani larvou. Když si Sericomyrmexové vychovají mladé královny, které chtějí vyslat na svatební let, aby se spářily a založily nové kolonie, Megalomyrmexové jim to pokazí. Jako většina jiných cizopasníků nechtějí, aby se jejich hostitel rozmnožoval a plýtval tak energií, kterou by mohli využít oni sami. Proto ukusují královnám křídla, takže jim nezbývá než se místo milostného dobrodružství začít chovat jako dělnice a krmit houbu.
Chemický boj
Když však do soužití Sericomyrmexů a Megalomyrmexů vstoupí další hráč, nájezdnický mravenec Gnamptogenys hartmani stává se z parazita ochránce. Gnamptogenysové se chovají jako Čingischánovy hordy. Pokud narazí na kolonii farmářských mravenců, vyplení ji. Sežerou svým obětem larvy i houbovou zahrádku. Sericomyrmexové mají jen málo možností, jak se bránit. Jsou to prostí rolníci, kteří se narodili s lejnem mezi prsty u nohou. Nemají většinou ani žihadla. Pokud je ale jejich kolonie osídlena Megalomyrmexy, je to jiná.
Hostitelé se skryjí a parazité přestanou jednat jako parazité. Jejich chování daleko víc připomíná žoldnéře. Postí se do boje s nepřítelem. Používají dvě hlavní techniky - buďto přímý boj mravence proti mravenci, hruď proti hrudi a kusadlo proti kusadlu, nebo chemické zbraně. Mravenci nečtou mezinárodní úmluvy. Ženevská konvence jim nic neříká. Vylučují jed, který většinu nepřátel zabije a zbytek omámí.
Adamsová a její spolupracovníci zorganizovali mravenčí gladiátorské hry. Posílali proti sobě dělnice všech tří zmíněných druhů. K udolání jednoho nájezdníka je potřeba minimálně osmi farmářů. Žoldnéři to zvládnou jen ve dvou. Nájezdníci vědí, že s námezdnou armádou nejsou žerty. Vyhýbají se útokům na hnízda Sericomyrmexů obydlená Megalomyrmexy.
Žoldnéřský kontrakt by také mohl vysvětlovat neobvyklou promořenost hnízd farmářů. Sociální parazité jsou většinou vzácní. Když entomologové nějakého najdou, mají radost a často o tom napíšou krátké sdělení do odborného věstníku. Megalomyrmexové ale v některých oblastech obývají až osmdesát procent hnízd Sericomyrmexů.
