Když chcete někomu sdělit, kde je ve vašem okolí nějaká věc, stačí na ni ukázat. Tenhle zdánlivě jednoduchý a samozřejmý způsob komunikace však zvládá jen málo dalších tvorů. K těm, kteří to umějí, patří i sloni afričtí.
První slony si začali lidé ochočovat před osmi tisíci lety v Indii. Je to o dvacet pět tisíc let později než počátek lidského soužití se psy a o přibližně půl tisíciletí dřív, než si nás ochočily kočky. Sloni jsou inteligentní. Jejich inteligence je navíc podobná té lidské, protože jsou to společenští tvorové. Patří do elitního klubu zvířat, která se poznávají v zrcadle, a proto si téměř jistě uvědomují sami sebe, stejně jako lidé. Jednotliví sloni mají složité vztahy k ostatním členům stáda - podobné, jaké máte vy ke svým příbuzným a spolupracovníkům.
To je nejspíš důvod, proč si tak rozumějí s lidmi. Jejich mozky jsou uzpůsobeny řešit analogické problémy jako ty naše. Včetně komunikace. Dvojice výzkumníků, Anna Smetová a Richard Byrne z Univerzity v St Andrews, tvrdí v časopise Current Biology, že sloni dokážou pochopit lidské ukazování. Pracovali s jedenácti slony, jejichž zaměstnáním je vozit turisty na výlety k Viktoriiným vodopádům.
Hledej, šmudlo
Sloni měli na výběr mezi dvěma kbelíky. V jednom nebylo nic, ve druhém pamlsek. Mezi kbelíky se postavila Anna Smetová a ukázala slonovi, který z nich je správný. Sloni si ho vybírali v 67,5 procenta případů. Může to vypadat jako málo, když uvážíte, že kbelíky byly jen dva, a pokud by si sloni vybírali náhodně, strefili by se v padesáti procentech. Výsledek byl však statisticky významný. Ostatně úspěšnost dvanáctiměsíčních dětí ve stejném úkolu není o moc větší. Pohybuje se okolo 73 procent.
Vědci pro jistotu uspořádali ještě kontrolní slepý pokus. Smetová v něm jen tak stála, aniž by zvířeti jakkoliv naznačila, který z kýblů je správný. Sloni se strefili jen ve 46,7 procentech případů. Pak výzkumníci vyzkoušeli několik dalších variant experimentu, aby vyloučili, že se sloni místo gesta rozhodují podle nějakého jiného vodítka.
Mohli by si třeba vybírat kbelík, který byl blíž u člověka. Sloni nejsou hloupí a vědí, že lidé mají často něco k snědku. Člověk, který natáhne ruku směrem k jednomu kbelíku, je mu blíž. Smetová se postavila vedle nesprávného kýblu a ukázala na správný. Chobotnatci se nenechali zmást a řídili se gestem.
Ukazují si navzájem?
V dalších pokusech zkoušela Smetová naznačovat polohu správného kontejneru jen pohledem. To už zvířata nechápala. Podle vědců to vypadá, že se řídí skutečně pohybem ruky. V opakovaných testech se úspěch slonů nezvyšoval. Pochopení tedy nebylo výsledkem učení. Sloni, kteří se účastnili experimentů, žijí s lidmi a jsou proto zvyklí s nimi komunikovat. Jejich mahuti (pečovatelé) se s nimi však dorozumívají slovními příkazy. Na nic jim neukazují.
Proto je možné, že zvířata používají nějaké podobné gesto i mezi sebou. Bylo by zajímavé zjistit, jestli občas na něco neukazují chobotem.
