Rybí populace na celém světě žijí pod neustálým tlakem rybářů. Podle evoluční teorie by se v jejich genech měly šířit mutace, které by jim umožňovaly přežít.
Představte si, že jste ryba. Dejme tomu střevle potoční. Klidně si plavete a myslíte na to, na co ryby obvykle myslí (nijak zvlášť složité to asi nebude.). Najednou zahlédnete, jak se k vám zezadu blíží síť. Jde vám o život. Musíte napnout všechny síly, abyste se v ní neskončili. Nějak takhle si asi připadaly střevle v experimentu skupiny vědců z Glasgowské univerzity v čele se Shaunem Killenem. Pravda, síť byla ve skutečnosti na jednom místě. Dojem přibližování vytvářelo proudění vody. Střevle ale asi nejsou žádní myslitelé, takže nepoznaly rozdíl.
Jak pokus vypadal, si můžete pustit na videu níže. Vědci, kteří zveřejnili všechny podrobnosti svého experimentu v časopise Proceedings of the Royal Society B, se zajímali, jestli se střevle liší ve schopnosti sítiuniknout.
Kdyby takové rozdíly existovaly, znamenalo by to, že se mohou stát podkladem pro přírodní výběr. Zdatnější střevle by přežily, měly potomky a předaly tak svoje geny do dalších generací. Mutace, které by umožňovaly lépe se vyhnout chycení, by se šířily. To by znamenalo, že ryby budou časem čím dál tím lepší v unikání pře rybářskými sítěmi.
Killen a jeho spolupracovníci se domnívají, že by to tak opravdu mohlo být. Některé střevle se chycení vyhýbaly lépe než ostatní. Vědci podrobili ryby i výkonnostním testům. Zjistili, že úspěšnější ryby překonávají své vrstevnice v několika schopnostech.
Pokud jste ryba a chcete utéct síti, potřebujete, aby vaše svaly dobře zvládaly krátká období námahy, během níž pracují na kyslíkový dluh. Důležitá je i maximální rychlost plavání a celková rychlost metabolizmu.
Všechny tyto vlastnosti se pravděpodobně dají ovlivnit drobnými genetickými změnami. Rybáři by proto vskutku mohli působit jako šlechtitelé, kteří kdysi dokázali udělat z vlka havanského bišonka, jezevčíka i irského vlkodava.
Výkonné svaly jsou ovšem energeticky náročné a evoluce kromě co nejrychlejších ryb zároveň vybírá i ryby co nejúspornější. Konečná podoba střevlí je pravděpodobně kompromis mezi oběma těmito požadavky.
