Samci koal lákají samice hlubokým hlasem. Je hlubší, než mohou jejich hlasivky v principu vytvořit. Fyzika se nedá ošidit. Koaly to však nějak zvládly. Jak?
Pravděpodobně jste si všimli, že menší zvířata mají vyšší hlasy než zvířata větší. Myš piští vyšším hlasem, než bučí kráva. Havanský bišonek štěká tenčím hláskem než dobrman. Může za to velikost velikost hlasivek. Zvuky tvoříme jejich vibracemi. Dají se přirovnat ke struně. Čím je delší, tím hlubší tón vydává. Když na kytaře zmáčknete strunu o pražec níž, zahraje o půl tónu vyšší notu, protože strunu zkrátíte. Čím větší má zvíře hlasivky, tím hlubší tón by mělo vydávat. Do menších zvířat se vejdou kratší hlasivky, proto mají vyšší hlasy. Jenže u samců koal to neplatí.
Když se snaží přivábit samičky, dokážou vydávat zvuk o frekvenci až 9,8 Hz. To je dvacetkrát hlubší, než by se dalo čekat od osmikilového zvířete. Frekvence běžné lidské řeči se pohybuje mezi 85 a 180 Hz u mužů a 165 a 255 Hz u žen.
Pokud bychom se řídili jen velikostí koalích hlasivek, neměli by tito australští savci být schopni vydat zvuk hlubší než 51 Hz. Přesto to dokážou. Když si pustíte horní video nebo vložené nahrávky, uslyšíte zvuk, vzdáleně připomínající říhání. Skupina vědců, vedená Banjaminem Charltonem z Normandské univerzity, zjistila, jak to dělají. Podrobnosti zveřejnili výzkumníci v časopise Current Biology.
Přídavné hlasivky
Charlton a jeho spolupracovníci objevili další orgán, jehož pomocí koaly vytvářejí zvuk. Je mimo hrtan, ústrojí, které používají k vytváření hlasu téměř všichni savci. Přídavné hlasivky začínají nad hrtanem v místech, kde se spojuje ústní a nosní dutina. V klidu jsou dlouhé 32,8 milimetru. Frekvence kmitání struny je nepřímo úměrná její délce. Čím je delší, tím je nižší. Stejná zákonitost se dá v hrubém příměru použít i pro nový zvukový orgán koal.
Samci koal by podle ní mohli být schopni vydávat zvuk o frekvenci 15,2 Hz, což už se blíží pozorovaným 9,8 Hz víc, než 51 Hz odvozených z jejich velikosti. Natažený má zvukový orgán 51,1 milimetru. To podle vědců k vydávání hlubokého namlouvacího volání stačí. Teoretický zvukový rozsah nového orgánu je mezi 6 a 133 Hz, což je akorát.
Unikátní řešení
Volání má dvě části. První vzniká, když koala nasává vzduch. Zní podobně jako lidské chrápání. Druhá část vzniká, když zvíře vydechuje a připomíná už zmíněné říhání. Celý systém je podobný hýkání osla, až na to, že osel používá hlasivky. Vědci zkusili i nechat projít vzduch přes hlasivky koaly uměle. Vznikl přibližně stejný zvuk, jako když zvíře volá samo. Koalí orgán je mezi savci jedinečný, nebo si ho aspoň ještě nikdo u žádného jiného zvířete nevšiml.
Jediní další savci, kteří vydávají zvuky jinak než hlasivkami, jsou kytovci. V dýchacím otvoru mají specializovaný orgán, s jehož pomocí tvoří cvakání, které používají jako aktivní sonar. Někteří další savci mají ovšem hlasivky na svojí velikost nápadně vyvinuté. Jeden z nich je jihoamerický kaloň kladivohlavý. Větší hlasivky mají kaloní samci. Lákají s nimi samice podobně jako samci koal svým zvláštním orgánem.
