Ptačí zpěv zdaleka není dominantou samečků, zjistili američtí vědci. Zpochybnili tak dosavadní všeobecný předpoklad, že zpěv se vyvinul jako nástroj, s jehož pomocí si samečci namlouvají partnerky a vymezují se vůči konkurentům.
Zpěv je u samiček mnohem rozšířenější, než se dosud předpokládalo, a u zpěvných ptáků je spíše pravidlem, než výjimkou. Pravděpodobně se vyvinul už u dávných předků dnešních zpěvných ptáků, konstatovali v odborném internetovém časopise Nature Communications ornitologové z Marylandské univerzity v Baltimore.
Tým pod vedením Karan Odomové přezkoumal poznatky o zpěvu u více než tisícovky ptačích druhů z celého světa. U 323 druhů, které patřily pod 34 z 44 zkoumaných čeledí zpěvných ptáků, získali vypovídající údaje. U 229 druhů, tedy 71 procent, samičky pravidelně zpívaly.
Vědci rovněž z rodokmenu založeném na genetických datech překvapivě vysledovali, že zpěv je u samiček charakteristickým znakem už velmi dlouho a není "novým vynálezem".
Podle ornitologů existuje na světě více než 10 tisíc druhů ptáků, z toho několik tisícovek druhů lze zařadit mezi zpěvné ptáky.
