Vláda pošlapala práva domorodců, ovzduší Země v ohrožení

Ničení amazonských deštných pralesů bude mít nezvratný dopad na ovzduší planety. Tyto oblasti jsou nyní v ohrožení, protože vlády nedokázaly uznat či prosadit územní práva domorodců. Uvedla to stanice BBC s odvoláním na vědeckou studii, která byla zveřejněna na probíhající mezinárodní ekologické konferenci v Peru.

Chráněné oblasti amazonských kmenů o rozloze asi čtyři miliony kilometrů čtverečních zadržují velké množství uhlíku, který uvolněný do ovzduší zhoršuje podle vědců klimatické podmínky a atmosférické srážky po celém světě. Oblasti ohrožuje rozšiřování nekontrolovaného zemědělství a chovatelství i těžba dřeva a ropy.

"Nikdy dříve jsme nečelili takovým tlakům vyvolaným soukromými zájmy," řekl v peruánském hlavním městě Limě Edwin Vasquez, který se podílel na vypracování nové studie o Amazonii. Vědec, který je také předsedou organizace COICA pro koordinaci domorodých amazonských kmenů, vyzval úřady k respektování práv původních obyvatel a jejich životního prostředí.

Brazílie sice před časem přijala přísné zákony trestající ilegální kácení pralesa vysokými postihy, rozšířená korupce mezi politiky i policisty však praktickou kontrolu jejich dodržování velmi komplikuje. Vláda podle ekologických aktivistů také vyčlenila k dohledu nad tak velkým územím příliš málo příslušníků bezpečnostních sil.

Brazilská nevládní skupina Imazon v polovině listopadu varovala, že celkové odlesňování na soukromých i státních územích v brazilském povodí Amazonky stouplo k letošnímu říjnu v porovnání s loňským rokem o 450 procent. Plocha nově vykácených lesů za rok dosáhla celkem 244 čtverečních kilometrů.

Zástupci 195 zemí budou v Limě až do 12. prosince pracovat na přípravě návrhu nové klimatické dohody, která by koncem příštího roku v Paříži měla nahradit Kjótský protokol.
Záměrem nové dohody je především zvrátit nárůst o 45 procent emisí skleníkových plynů od roku 1990 a udržet zvyšování průměrných teplot pod hranicí dvou stupňů Celsia oproti úrovni před průmyslovou revolucí. To je hodnota, kterou státy stanovily jako mezní, aby svět nepocítil nejhorší dopady změny klimatu. Teploty se už přitom zvýšily o 0,85 stupně a při současné míře exhalací by to mohlo do konce století být o 3,6 až 4,8 stupně Celsia.