Historie savců
Z chromozomu Y se stěhují geny

Na chromozomu, který dělá z mužů muže, je jen málo funkčního genetického kódu. Existuje dokonce hlodavec, jehož chromozom Y zcela zanikl. Co se ale stane s geny, které na chromozomu sídlí a dělají něco užitečného?

My, savci, máme dva pohlavní chromozomy - X a Y. Samičky mají kombinaci XX, samci XY. Toto uspořádání způsobuje, že geny na pohlavních chromozomech mají sklon zlobit. Věnujme se chromozomu Y. Spermie obsahuje jen jeden pohlavní chromozom, buď X nebo Y. Představte si, že jste jeden z genů na chromozomu Y. Jako každý gen si přejete maximálně zvýšit podíl svých kopií v dalších generacích. Když vymyslíte, jak zabít všechny spermie ostatní s chromozomem X, máte vyhráno. Ve všech spermiích budete jen vy. Není to sci-fi, geny takové triky opravdu ovládají.

Z dlouhodobé perspektivy jsou ale nevýhodné. Savec, který má na chromozomu Y takový zabijácký gen, má jen polovinu funkčních spermií a proto je o polovinu méně plodný. To je důvod, proč se chromozom Y zmenšuje. Přírodní výběr tlačí, aby na něm bylo co nejméně genů. Extrémní případ je hlodavec ostnokrysa japonská, který chromozom Y úplně postrádá.

Jenže co když je však některý z genů na chromozomu Y užitečný? Biologové si myslí, že se takové úseky DNA stěhují na chromozomy ostatní. Až dosud to ale bylo jen málo prokázáno. Skupina vědců v čele s Jennifer Hughesovou z Whiteheadova institutu v Massachusettském Camebridge to teď změnila. V časopise Genome Biology tvrdí, že našli čtyři geny, které se z chromozomu Y přestěhovaly.

Například eden z těchto genů se jmenuje ElF2S3 a hraje důležitou úlohu při produkci spermií. Myši a krysy ho mají na chromozomu X i Y. U lidí je jen na chromozomu Y. Navíc ho ale máme ještě na jednom z obyčejných nepohlavních chromozomů. Asi jsme si ho tam uložili jako zálohu. Vědci zatím analyzovali genomy jen pěti druhů savců: myši, krysy, člověka, makaka rhesuse a skotu. K získání přesnější představy o stěhování genů z chromozomu Y bude potřeba prozkoumat DNA více druhů.