Způsoby obživy zvířat jsou během vývoje života stále rozmanitější

Věda a technika
9. 3. 2015 07:07
V moři toho žije nejvíc na korálových útesech. V minulosti zastávali roli korálů jiní živočichové.
V moři toho žije nejvíc na korálových útesech. V minulosti zastávali roli korálů jiní živočichové.

Jeden z mála biologů, kterým se kdy podařilo prorazit do seriálu Simpsonovi, Američan Stephen Jay Gould, má štěstí, že zemřel v nízkém věku. Kdyby byl naživu, musel by přihlížet vyvracení všech svých nejslavnějších teorií.

K historii vědy se dá přispět dvěma způsoby. Buďto máte pravdu, nebo ji nemáte. Stephen Jay Gould začíná být chronický druhý případ. Minulý týden vyvrátila skupina vědců v čele s Matthewem Knopem ze Stanfordovy univerzity další jeho slavnou myšlenku. Před 542 miliony let došlo k záhadné události označované jako kambrická exploze. Během ní se na Zemi objevila většina základních tělních plánů živočichů, které existují dodnes. Gould tvrdil, že s nimi přišla i většina jejich dnešních ekologických funkcí.

Knope a spol. ale Gouldovu hypotézu otestovali a došli k názoru, že neplatí. Porovnali ekologické role osmnácti tisíc rodů mořských organizmů od kambrické exploze až po dnešek. Brali v úvahu jejich pohyblivost, zdroj potravy, místo, kde žijí a tak podobně. V časopise Nature Communicatins tvrdí, že v počátcích vývoje života znali živočichové méně způsobů obživy než dnes.

"Naše důkazy jsou velmi jasné," prohlásil Knope. "Ekologické funkce zvířat se, na rozdíl od jejich základních tělních plánů, neobjevily během jednoho časného výbuchu. Přesněji řečeno, opak je pravdou."

Postupné přibývání způsobů života zvířat narušovala jen masová vymírání. Byly to katastrofy, při nichž vyhynula velká část druhů na Zemi v krátkém časovém úseku (což v paleontologii může znamenat miliony let). Po masových vymíráních se ale počet ekologických rolí nedostal jen znovu na stejnou úroveň. Pokaždé se ještě zvýšil.

Autor: Radek JohnFoto: Rostislav Ageev | Dreamstime.com

Další čtení

Armádní pilot a člen záložního týmu astronautů Aleš Svoboda v Evropském středisku pro výzkum a technologie vesmíru (ESTEC)

Od stíhacího pilota k astronautovi – Svoboda završuje přípravu na českou misi na ISS

Věda a technika
22. 4. 2026
Eva Hejduková z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zkoumá jev tzv. sněžných květů způsobený sněžnými řasami

Zelený sníh v lese: málo známý jev láká vědce i varuje před změnou klimatu

Věda a technika
21. 4. 2026
ilustrační obrázek

Malá změna v proteinu, velké následky – čeští vědci přišli na příčinu záhadné nemoci

Věda a technika
20. 4. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ