Žádná kvalitní studie dosud neprokázala, že by interrupce působila ženám dlouhodobé psychické problémy či takzvaný postpotratový syndrom. Tvrdí to vědci z Univerzity Johnse Hopkinse v americkém Baltimoru, podle nichž se prosazování této teorie zdá být politicky motivované.
Interrupce jsou ve Spojených státech žhavým politickým tématem. Množství členů Kongresu, zákonodárců v jednotlivých státech i řadových voličů usiluje o jejich zákaz.
"Americký Nejvyšší soud mezi zdůvodněními pro omezení pozdních interrupcí uvedl mimo jiné jejich škodlivé dopady na duševní zdraví žen, i když s poznámkou, že neexistují spolehlivá data pro posouzení tohoto fenoménu," všimli si experti z Univerzity Johnse Hopkinse.
Proto se tým odborníků z tohoto vzdělávacího zařízení rozhodl prověřit 21 různých studií, jichž se v letech 1989 až 2008 zúčastnilo celkem přes 150 tisíc žen. Vědci přitom zjistili, že žádný kvalitní výzkum neukazuje významnější rozdíl v dlouhodobém duševním zdraví žen, které se rozhodly pro předčasné ukončení těhotenství, a ostatními.
Výsledky na zakázku?
"Nejkvalitnější výzkumné materiály neprokazují existenci takzvaného pospotratového syndromu jako ekvivalentu například posttraumatické stresové poruchy," konstatoval Robert Blum, vedoucí projektu, jehož výsledky byly zveřejněny v časopise Contraception (Antikoncepce).
"Studie s nejhorší metodikou ovšem shledávají negativní dopady interrupcí na duševní zdraví pacientek," dodal s tím, že "někteří vědci nadále provádějí výzkum inspirovaný politicky motivovanými otázkami".
"Na základě dostupných důkazů by duševní problémy neměly hrát v interrupční politice roli. Pokud skutečně jde o to ženám pomoci, neměla by být vědecká fakta zkreslována ve prospěch politické agendy," dodala Vignetta Charlesová, která se na projektu podílela.
Podle amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí se každoročně rozhodne pro interrupci 1,29 milionu Američanek. Ve světě podstoupí legální interrupci každý rok odhadem 25 milionů žen.
Ilustrační foto: profimedia.cz
