Po sérii sovětských úspěchů ve vesmíru Spojené státy počátkem šedesátých let cítily, že pokud mají svého rivala ve studené válce porazit na Zemi, musí ho překonat i v kosmickém prostoru. Prostředkem k budoucímu vítězství se měl stát projekt Apollo.
Spojené státy ve vesmírném souboji se Sovětským svazem dlouho zaostávaly. Sověti v říjnu 1957 vypustili Sputnik 1, v září 1959 dopadla na povrch Měsíce sovětská sonda Luna 2 a 12. dubna 1961 obletěl zeměkouli Jurij Gagarin. Když o čtyři roky později uskutečnil Alexej Leonov první výstup do volného kosmického prostoru, Amerika ještě stále zůstávala až druhá.
Souboj o dominanci ve vesmíru však začal pro Spojené státy vypadat nadějněji už v roce 1961, jen několik týdnů po Gagarinově letu. První americký astronaut, Alan Shepard, vzlétl do vesmíru 5. května, i když se jednalo pouze o suborbitální let po balistické dráze. Ale další významná událost následovala 25. května 1961.
JFK: Dostaneme člověka na Měsíc
Před americkým Kongresem vystoupil prezident John F. Kennedy s dnes už legendárním projevem, v němž kosmický program představil jako národní projekt prvořadého významu. Ve svém projevu mimo jiné řekl:
Pokud máme vyhrát bitvu mezi svobodou a tyranií, která teď probíhá po celém světě, pak dramatické úspěchy ve vesmíru, jichž jsme byli před několika týdny svědky, by nám měly jasně ukázat, stejně jako to v roce 1957 udělal Sputnik, jaký vliv má toto dobrodružství na myšlení lidí, kteří se pokoušejí rozhodnout, jakou cestou se vydat.
Nyní nastal čas učinit rozhodné kroky, čas pro nový velký americký počin, čas, aby tento národ převzal jasnou vedoucí roli v dobývání vesmíru, které může z mnoha důvodů představovat klíč k naší budoucnosti zde na Zemi.
Věřím, že tento národ by se měl soustředit na dosažení cíle, který spočívá v přistání člověka na Měsíci a jeho bezpečném návratu na Zemi, a to do konce tohoto desetiletí.
Žádný jiný projekt nebude v této době úchvatnější nebo důležitější pro dlouhodobý výzkum vesmíru. Dosažení žádného jiného projektu nebude tak obtížné a nákladné.
Nebude to jeden člověk, který poletí na Měsíc. Pokud se pro tento projekt rozhodneme, bude to záležitost celého národa, protože každý z nás musí svým úsilím přispět k tomu, abychom člověka na Měsíc dostali.
John F. Kennedy se naplnění své vize nedožil, projekt Apollo však jím vytyčené cíle beze zbytku splnil. Od července 1969 do prosince 1972 stanulo na Měsíci dvanáct amerických astronautů. Nikomu dalšímu se nic podobného zatím zopakovat nepodařilo.
ČTĚTE TAKÉ: Let Apolla 11 slovy Armstronga, Aldrina a Collinse
Dienstbier: ... a pak raketa odstartovala na Měsíc
NASA představil zrestaurované záběry přistání Apolla 11
Foto: NASA, profimedia.cz
