Genetická rizika spojená se sňatky mezi příbuznými jsou dnes dobře známa, ale v 19. století se tím nikdo netrápil. Jedním z prvních, kdo na nebezpečí ještě před Mendelovým objevem zákonů dědičnosti upozornil, byl Charles Darwin. Nová studie nyní potvrdila, že i Darwinův rod byl dědičnými chorobami postižen.
Ve svých dopisech Darwin několikrát vyjádřil obavu, zda podobné potíže, jaké pozoroval při pokusech s křížením rostlin a živočichů, nepostihly i jeho vlastní rodinu. Vzal si svou sestřenici Emmu Wedgewoodovou, bratranec a sestřenice byli i jeho prarodiče z matčiny strany a mezi rody Darwinů a Wedgewoodů existovalo podobných sňatků více.
Tři Darwinovy děti zemřely před desátým rokem věku (z toho dvě na bakteriální infekce), další tři jeho potomci nikdy neměli děti. Snížená odolnost k infekcím a neplodnost přitom patří k potížím, jejichž riziko je u lidí počatých vzájemně blízce příbuznými rodiči vyšší než ve zbytku populace.
ČTĚTE TAKÉ: Darwinovo pojetí evoluce vzbuzuje vášně už 150 let
Sám Darwin trpěl řadou neduhů, i když není jisté, do jaké míry se na nich projevilo genetické zatížení a jakou roli hrálo setkání s infekcemi a parazity při jeho cestě kolem světa.
Když se potkají dva zmutované geny...
Svazky mezi příbuznými zvyšují riziko takzvaných recesivních dědičných chorob, tedy onemocnění, která se projeví pouze v případě, že jsou zmutovány obě kopie daného genu - ta zděděná od matky i ta od otce.
Genetikové z univerzity v Santiago de Compostela nyní prozkoumali rodinnou historii Darwinů a Wedgewoodů a zjistili, že pět z pětadvaceti sňatků ve čtyřech generacích těchto rodů bylo mezi blízkými příbuznými. Vypočítali koeficienty příbuznosti a zjistili, že zdravotní rizika spojená s hromaděním nebezpečných mutací byla skutečně nadprůměrně vysoká. Darwin měl pravdu - jako obvykle.
Foto: profimedia.cz