Prstencové zatmění Slunce dnes pozorovali lidé od rovníkové Afriky přes ostrovy v Indickém oceánu až po centrální Čínu. Šlo o nejdelší zatmění tohoto tisíciletí, které nad Indickým oceánem trvalo více než 11 minut.
Prstencové zatmění nastává, když je Měsíc v největší vzdálenosti od Země. Celé Slunce tedy nezakryje a kolem temného disku Měsíce září sluneční okraj.
Zatmění začalo kolem 6.14 našeho času nad Středoafrickou republikou, poté postoupilo směrem k rovníku a dosáhlo vrcholu nad souostrovím Maledivy v Indickém oceánu. Zde jej mohli lidé pozorovat nejdéle. Přibližně 300 kilometrů široký pás se poté přesunul nad Indii a Barmu a zatmění bylo naposledy k vidění na čínském poloostrově Šan-tung v 9.59 našeho času.
Alespoň částečné zatmění Slunce bylo pozorovatelné i ve východní Evropě, dokonce i na východě Moravy a Slezska, ale tam Měsíc zakryl Slunce jen z nepatrné části.
ČTĚTE TAKÉ: Brněnští vědci vytvořili unikátní snímky sluneční koróny
Na titulní straně Nature je snímek brněnských vědců
Mnozí Afričané o blížícím se zatmění neměli ani ponětí, takže byli notně překvapeni. „Co se to děje? Bude pršet? Vůbec tomu nerozumím," divil se například podle indického deníku The Hindu ugandský mladík Tony Kasibante. Vylekaní lidé volali do místních rozhlasových stanic a dožadovali se vysvětlení nečekané události.
V Indii zatmění živě vysílala kabelová televize. Řada indických chrámů zůstala po dobu zatmění zavřena, protože úkaz má podle hinduistického přesvědčení na lidi neblahý vliv a průběh náboženských obřadů by jím byl ohrožen.
Foto: profimedia.cz, NASA
