Afričtí divocí psi pocházejí z Asie, odkud se vydali do světa před 1,9 milionu let, tedy zhruba ve stejnou dobu, kdy se po planetě začínali rozbíhat předkové dnešního člověka. Paradoxně se však tito hominidé vydávali z afrického východu do asijských stepí, tedy přesně opačným směrem, než jakým se rozhodly migrovat šelmy psovité.
Španělští vědci zjistili, že kolébka afrických divokých psů druhu Lycaon lycaonoides se nachází tisíce kilometrů daleko od černého kontinentu, totiž na dálném asijském východě. Paleontolog Bienvenido Martínez vede vykopávky v jihošpanělské lokalitě Orce; v čele skupiny badatelů se vydal až do Číny, aby zjistil, jak vypadala krajina, kterou spatřili dávní hominidé cestou do Eurasie.
Výzkumníci tam narazili na pozůstatky Lycaona, jež měly stejné rysy jako jedinci tohoto druhu psa, kteří v současnosti žijí v oblasti subsaharské Afriky. Stejně vypadaly i zkameněliny nalezené v Orce a v tanzanském nalezišti Olduvai. "Jsou to velmi společenští masožravci, kteří mají také jen čtyři prsty na předních tlapách. Domácí psi, kteří pocházejí z vlků, jich mají pět," vysvětlil Martínez, který v současnosti zkoumá naleziště v gruzínském Dmanisi.
Podle jeho hypotézy se Lycaon vývojově oddělil od vlka před 2,5 milionu let a na africký kontinent přišel v době, kdy se do Eurasie vydal Homo ergaster. "Posledním cílem je popsat ekologické prostředí prvních lidských migrantů putujících do oblasti (Eurasie), kde byli spíše orientováni na masitou a nikoliv rostlinnou potravu," zdůraznil paleontolog.
Býložravci totiž měli mnohem méně příležitostí se šířit kvůli své závislosti na určitých druzích rostlin coby potravě, jejichž výskyt je podmíněn podnebím, dodal.
Ilustrační foto: ČTK
