Experimenty se srážkami urychlených iontů olova v urychlovači LHC napodobily podmínky panující v prvních mikrosekundách po Velkém třesku. Ukázalo se, že vesmír byl v té době „tekutý“.
Při srážkách iontů olova se v LHC koncentruje tolik energie v tak malém prostoru, že v místě srážky vzniká takzvané kvark-gluonové plazma. Právě v této formě existovala hmota těsně po vzniku vesmíru. Neexistovaly ještě protony a neutrony, natož celá atomová jádra, atomy a molekuly. Jaderné částice vznikly až později se svých stavebních jednotek – kvarků a gluonů.
Vytvořené kvark-gluonové plazma je extrémně horké, jeho teplota přesahuje deset bilionů (1012) stupňů Celsia. Fyzikové se nemohli shodnout, jaké má toto plazma vlastnosti. Zda připomíná spíše plyn, nebo kapalinu. Srážky, které v LHC zachytil detektor ALICE, prokázaly, že horká „prapolévka“ připomínala ze všeho nejvíce kapalinu s velmi nízkou viskozitou.
Vědeckou zprávu o charakteru kvark-gluonového plazmatu už přijal k otištění časopis Physical Review Letters.