Vzácnost na Sibiři
Rusové našli zachovalé zbytky těl mamutů, chtějí je klonovat

Ruští odborníci nalezli na severovýchodě Sibiře části těl mamutů, které by mohly obsahovat živé buňky vhodné ke klonování. Expedice Jana-2012 operovala v nejsevernější části Jakutska a kromě ruských vědců se jí zúčastnili odborníci z Jižní Koreje, USA a Švédska.

Ve věčně zmrzlé půdě v hloubi asi 100 metrů pod povrchem expedice nalezla měkké části mamutích ostatků, srst a kostní dřeň, což je podle Grigorjeva mimořádně cenný výzkumný materiál. Korejští účastníci expedice se speciálně zaměřují na vyhledání živých buněk, s jejichž pomocí by mohli zvířata vyhynulá před 10 tisíci lety klonovat. Už dnes je podle vědců zřejmé, že nálezy ze severního Jakutska obsahují živá buněčná jádra.

Podle dostupných informací je vedoucím korejské části expedice kontroverzní vědec Hwang U-sok, který v minulosti při své vědecké práci podváděl. V roce 2005 se ukázalo, že jeho tvrzení o úspěšném naklonování lidských kmenových buněk bylo podvodné. Kvůli podvodu byl Hwang vyloučen z univerzity a v roce 2006 začalo soudní řízení, v němž byl obžalován z podvodu a zpronevěry dotací. Do vězení nakonec nešel.

Úspěchy Hwangova týmu při klonování zvířat nicméně nezávislí experti potvrzují - Hwang se v roce 2005 stal prvním vědcem, kterému se podařilo naklonovat psa.

Podaří-li se to i v případě mamutů a obsahují-li nalezené tkáně životaschopné buňky, ukáže podle Grigorjeva až další výzkum. Výsledky mají být k dispozici nejdříve koncem letošního roku. Buněčná jádra ale korejští vědci objevili už na místě nálezu s pomocí speciálních mikroskopů.

Zmrzlá těla mrtvých mamutů našli vědci na Sibiři už nejednou. Tentokrát bude ale prý podniknut první seriózní pokus "vytěžit" z nálezu živé buňky vhodné ke klonování, uvádí Vzgljad. Dřívější výzkumy se omezovaly na zjištění genetického kódu, určení stáří zvířat a analýzu jejich DNA.

Pokud se podle korejských expertů najde byť jen jediná živá buňka, je ostatní proces věcí techniky. Pokud živá buňka nalezena nebude, spokojí se podle Grigorjeva experti i se zachovalým buněčným jádrem. "I v něm by mohla zůstat zachována celá genetická informace," řekl ruský vědec.