Kdyby měli na výběr, ruští kosmonauti by se nejraději nikdy nevrátili zpátky na Zemi. Tuto část své práce mají nejméně rádi, píše agentura Reuters.
"Nejlíp a nejkrásněji je po startu, když se díváte, jak se Země vzdaluje," říká kosmonaut Vladimir Děžurov. "Země je jako velký modrý míč a tento nádherný balon letí a všude okolo je pořádná tma."
Děžurov prožil v Hvězdném městečku, dříve přísně tajné výcvikové základně kosmonautů nedaleko Moskvy, 21 let a absolvoval dvě čtyřměsíční mise na palubě Mezinárodní vesmírné stanice, 350 kilometrů od Země.
Myslí si, že není lepší povolání, i když kromě letmého pohledu po startu na rodnou planetu skýtá "jen práci, práci a práci, dnem i nocí". Ale hlavní svízel nespočívá v dřině či odloučení od blízkých a přátel.
"Nejtěžší je vrátit se zpátky na Zem," říká. Problém netkví jen v pozemských starostech, jako je placení účtů, nákupy či domácí práce. "Svaly (během pobytu ve vesmíru) velice zeslábnou. Musíme se učit znovu chodit, jako malé děti," poznamenává.
Vesmírné nástrahy
Kosmonauti na vesmírné stanici denně trénují, aby se vyvarovali oslabení končetin, které jsou ve stavu beztíže málo namáhány. Po dlouhém pobytu ve vesmíru se několik týdnů zotavují pod lékařským dohledem.
Hvězdné městečko, které má asi 5000 obyvatel, je šedivé místo postavené v sovětském stylu. Většina budov, pocházejících ze 60. let minulého století, by potřebovala opravit, kromě pár hezkých bílých chatek, zřízených NASA pro americké astronauty. Přístup do města je přísně omezen.
Za velkými, pustými halami, vyzdobenými uměleckými díly socialistického realismu, a tmavými chodbami se nalézají výcvikové místnosti a kanceláře se zastaralým a omšelým vybavením, jakkoli se tu skrývají i jedny z nejsložitějších a nejspolehlivějších elektronických systémů na světě.
Dojem, že se ve Hvězdném městečku zastavil čas, není úplně lichý. Kosmonauti podle Děžurova ani po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 žádné dramatické změny nezažili. "Nemělo to větší dopad na naši práci. Financování pokračovalo, i když se možná trochu ztenčilo. Ale stále jsme pracovali," říká.
Stav beztíže
Ruští kosmonauti, obvykle vycvičení vojenští piloti, technici či lékaři, se musejí připravovat i na podmínky cestování v těsné raketě a život ve stavu beztíže. Ten okoušejí už ve speciálně upravených letadlech, která při letu prudce stoupají a klesají, aby odstředivá síla vyrušila zemskou přitažlivost. "Je to jiné než cokoliv, co jste kdy zažili," napsal si po tomto cvičení do blogu pátý vesmírný turista Charles Simonyi.
Výcvik se odehrává také v obrovských odstředivkách napodobujících obrovské přetížení při startu a přistání, kdy se kosmonaut cítí čtyřikrát těžší než normálně.
Stačí našetřit 25 milionů dolarů (cca 517 milionů Kč) a můžete okusit výcvik a pak uplatnit nabyté poznatky v praxi jako návštěvník vesmírné stanice. Osmapadesátiletý Simonyi, bývalý manažer Microsoftu, se po dvoutýdenním výletu bezpečně vrátil na Zemi 21. dubna.
"Jde o pochopení, kdo jsme a odkud pocházíme. Jsme stvořeni z hvězdného prachu, každý z nás," říká Chris Faranetta z cestovní kanceláře, která Simonyiův let zařídila.
Někteří kosmonauti na vesmírnou turistiku hledí ambivalentně: "Na jedné straně si ti chlápci přijdou s pytlem peněz a můžou letět do vesmíru, což si běžní smrtelníci nemohou dovolit, a to samozřejmě není dobré," připouští kosmonaut Gennadij Padalka. "Ale je to dobrá finanční injekce," dodává.
Ať profesionální kosmonauti, anebo vesmírní turisté, jedno je jisté - návrat na Zemi je pořádná rána.
Foto: ČTK/AP
