Drobní savci se před desítkami milionů let dostali na ostrov Madagaskar možná prostřednictvím silných mořských proudů. Tvrdí to alespoň autoři studie zveřejněné v časopise Nature.
Způsob, jak se hlodavci, lemuři a další savci na Madagaskar dostali, dosud nebyl jasný. Paleontologové předpokládali dávnou existenci pevninských mostů spojujících břehy dnešního Mosambiku a Madagaskaru. Jenže ty by umožnily také přesun velkých savců, například antilop, slonů nebo lvů, kteří na čtvrtém největším ostrově planety nemají zastoupení.
Podle Matthewa Hubera z americké Purdueovy univerzity a Jasona Aliho z Hongkongské univerzity migraci savců umožnily před 20 až 60 miliony lety silné oceánské proudy mezi africkou pevninou a ostrovem. Vědci provedli jejich počítačovou simulaci a zjistili, že tehdy proudily ze západu na východ, tedy opačně než dnes. Umožňoval to fakt, že ostrov i Afrika se tehdy nacházely jižněji než v současnosti.
ČTĚTE TAKÉ: Cesta strojem času: 650 milionů let za osmdesát sekund
Zdá se tedy, že jejich závěry podporují hypotézu amerického vědce George Simpsona z roku 1940, podle které savci na ostrov "připluli" například na kmenech stromů.
"Model ukazuje, že občas, řekněme během jednoho měsíce za sto let, byly proudy dost silné na to, aby umožnily naplaveninám, například široké kládě s rodinou lemurů, za asi tři týdny cestu podniknout," řekl dle BBC Huber.
Cestu prý mohli podniknout pouze malí savci, kteří mají omezenou spotřebu energie. První na ostrov dorazili před asi 60 miliony lety lemurovití, pak čeleď bodlínovitých (starobylá skupina připomínající ježky) a naposledy hlodavci. Před 20 miliony lety se pak příchod savců na ostrov zastavil. V přibližně stejné době se podle vědců změnil také směr oceánských proudů.
Foto: profimedia.cz, Purdue University
