Evropská kosmická agentura (ESA) vybrala první účastníky vědeckého pokusu Mars 500, jehož cílem je v laboratorních podmínkách co nejvěrněji simulovat podmínky kosmického letu na Mars. Pět dobrovolníků "odstartuje" 3. června na osmnáct měsíců dlouhou expedici.
Prvními dobrovolníky se stali Romain Charles a Diego Urbina, jedenatřicetiletý Francouz a šestadvacetiletý Ital kolumbijského původu. Posádku laboratorního plavidla by měli doplnit ještě tři Rusové a jeden Číňan.
Mezinárodní projekt, v jehož rámci byl v moskevském Institutu lékařských a biologických problémů (IBMP) vybudován rozsáhlý komplex kabin simulujících vesmírnou loď, přistávací modul i povrch rudé planety, byl zahájen již koncem devadesátých let. Zatím nejdéle v něm cvičící kosmonauti strávili tři měsíce.
ČTĚTE TAKÉ: Po třech měsících skončil simulovaný let k Marsu
Současná fáze projektu má za úkol simulovat skutečnou dobu potřebnou k cestě a přistání na Marsu a k návratu na Zemi.
Podle vědeckého týmu je hlavním cílem experimentu zkoumat vliv izolace a stísněného prostředí vesmírné lodi na tělesný i duševní stav astronautů. Vědci se proto pokusili napodobit co nejvěrněji podmínky letu. Účastníky čeká simulované přistání na Marsu i výstup na jeho povrch.
Součástí experimentu bude i simulace časového zpoždění při komunikaci s řídící věží. Až bude skutečná loď kroužit okolo rudé planety, potrvá dvacet minut, než vzkazy z ní dorazí na Zemi a naopak. Toto zpoždění bude brzdit i komunikaci pokusné posádky, ačkoli bude od dispečinku vzdálena jen několik metrů.
Podobný experiment se v institutu IBMP uskutečnil již na přelomu let 1999 a 2000. Tehdy ale skončil skandálem, když si jeho kanadská účastnice stěžovala, že ji šéf ruského týmu obtěžoval a že další dva ruští účastníci se spolu servali do krve. Již úspěšnější fáze se uskutečnila v roce 2009, kdy posádka, kterou tvořili čtyři Rusové, Němec a Francouz, strávila v pokusném modulu celkem 105 dnů.
Foto: ESA
