Když se dítě učí mluvit nebo se dospělý člověk pokouší zvládnout cizí jazyk, aktivují se v mozku různé oblasti podle toho, zda je třeba pochopit význam neznámého slovesa, nebo podstatného jména.
Psychology a neurology z Barcelonské univerzity, lipského Ústavu Maxe Plancka pro kognitivní vědy a magdeburské Univerzity Otto von Guerickeho zaujalo, že někteří lidé s mozkem poškozeným úrazem nebo zhoubným nádorem ztrácejí schopnost učit se nová slovíčka nikoli plošně, ale různě podle slovních druhů. Někteří ztratili pouze schopnost zapamatovat si nová slovesa, jiní si neporadili s podstatnými jmény.
S tímto pozoruhodným faktem by mohlo souviset i to, že malé děti si nejprve osvojují podstatná jména a slovesa do své slovní zásoby přidávají o něco později. Také dospělí lidé se podstatná jména učí snadněji.
ČTĚTE TAKÉ: Návštěva v lidském mozku: jak vzniká řeč?
Vědci proto přišli s hypotézou, že učení se novým slovům probíhá v různých částech mozku. Do jejího experimentálního ověření se zapojilo 21 dobrovolníků, kteří se učili nová slovíčka a neurologové přitom pomocí funkční magnetické rezonance zjišťovali, které oblasti mozku vykazují aktivitu.
Účastníci pokusu se neučili překlad slova podle slovníku, experiment simuloval přirozené učení tak, jak si jazyk osvojují malé děti nebo lidé přesazení do cizojazyčného prostředí. Úkolem dobrovolníků proto bylo odhadnout význam slova pomocí kontextu dvou na sobě nezávislých vět.
Měli určit například význam neznámého slovíčka ve větách: „Manžel jí unisoval báječnou večeři. Když jsem nisoval polévku, zapomněl jsem ji osolit." Fiktivní sloveso „nisovat" pochopitelně znamená „vařit".
Ukázalo se, že při práci s podstatnými jmény jsou aktivní spodní části spánkového laloku, kdežto odhad významu sloves aktivuje oblast v zadní části spánkového laloku a také část čelního laloku zodpovědnou za zpracování gramatických pravidel.
Německo-španělský tým své výsledky zveřejnil v časopise Neuroimage.
Foto: profimedia.cz, Mestres-Misse et al.
