Sonda Dawn vyrazila zkoumat vesmír

Z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě ve čtvrtek krátce po půl druhé SELČ odstartovala raketa Delta II se sondou Dawn (Úsvit), určenou k průzkumu asteroidů. Všechny tři stupně rakety fungovaly normálně a po více než hodině od startu, již na oběžné dráze kolem Země, se sonda úspěšně odpoutala od posledního stupně Delty a zahájila samostatnou, několikaletou cestu do pásu asteroidů sluneční soustavy. Oznámil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). 

"Mnoho štěstí, Úsvite. Teď už jsi na cestě sám," prohlásil šéf letové kontroly NASA poté, co se sonda úspěšně odpoutala. 

Raketa se sondou se v daném okamžiku nacházela ve vzdálenosti asi 6500 kilometrů od Země. Poslední stupeň rakety krátce před tím na 87 vteřin znovu zažehl, aby sondě udělil poslední "šťouch", kterým ji vyslal na cestu. 

Dawn má během osmiletého putování vesmírem prozkoumat asteroid Vesta a trpasličí planetu Ceres, dva z největších objektů v pásmu "prvotního materiálu", který zůstal v prostoru mezi planetami Mars a Jupiter. Zdejší asteroidy vznikly před zhruba 4,6 miliardy let, kdy se utvářela i sluneční soustava. Právě od tohoto časného "data narození" si vědci slibují, že jim výzkum uvedených vesmírných těles pomůže poodhalit tajemství vzniku celého solárního systému. 

Více než tunu vážící robotická sonda nejprve zamíří k Vestě, k níž by měla dorazit za necelé čtyři roky, tedy v srpnu 2011. Po několikaměsíčním zkoumání Vesty by se v roce 2012 měla sonda odpoutat a v únoru 2015 doletět k Ceresu. Dawn má na této cestě dlouhé 5,1 miliardy kilometrů pohánět iontový motor, napájený ze solárních baterií. Svou samostatnou cestu proto sonda zahájila tím, že své široké sluneční panely rozvinula. 

Vypuštění sondy Dawn provázely od počátku technické i finanční problémy, kvůli nimž byl celý projekt v hodnotě téměř 450 milionů dolarů (asi 8,8 miliardy korun) loni málem zrušen. Původně plánovaný start v červenci NASA přeložil na září, aby nekolidoval se zahájením mise marsovské sondy Phoenix. Na projektu se podílely i evropské země, například Německo, které do sondy dodalo dva kamerové systémy. Ty mají poprvé pořídit snímky asteroidů z bezprostřední blízkosti a vyslat je na Zem. 

Názvy asetroidů Vesta a Ceres pocházejí od římských bohyň. Vesta byla strážkyní domácího krbu a tedy ochránkyní rodinného života, Ceres byla bohyní setby a úrody.

Foto: ČTK/AP