Západy a východy slunce by od neděle mohly být nápadně zbarvené. Pokud se to stane, bude to způsobeno sopečným prachem, kterého několik set tisíc tun vychrlila aktivní Saryčevova sopka na Kurilských ostrovech. Upozorňuje na to Petr Horálek na astronomickém serveru www.astro.cz.
Sopečný prach nyní putuje přes Severní Ameriku a Atlantik k Evropě. Prvních zajímavých úkazů při soumracích a rozbřescích by se mohli Evropané dočkat v neděli 28. června. Může se ale stát, že oblak střední Evropu mine nebo se nad ní rozptýlí.
Ideální pro pozorování je bezoblačné počasí. Sluneční paprsky se pak nemohou rozptylovat a odrážet od velkého množství molekul vodní páry, která nejčastěji způsobuje běžný narudlý soumrak. Je-li v atmosféře sopečný prach, pak zarudlý soumrak způsobuje právě on, vysvětluje astronom.
Erupce Saryčevovy sopky je již třetí silnou erupcí za necelý rok na severní polokouli. Loni v srpnu to byla sopka Kasatochi, letos v březnu Mt. Redoubt a Saryčevova sopka necelé dva měsíce po ní.
ČTĚTE TAKÉ: Prach z aljašské sopky může zbarvit naše západy slunce
Sopečné erupce mezi Aljaškou a východním Ruskem jsou poměrně obvyklé. Dochází tam k interakcím několika oblastí dvou zemských desek, při kterých se uvolňuje velká energie, a tudíž se tam tvoří celá pásma aktivních vulkánů.
Sopečný prach může podle Horálka ovlivňovat také počasí. Vlhkost se totiž snadněji vytváří na prachových částicích ve výšce od několika metrů do několika kilometrů nad zemí. Pokud je prachových částic více, vzniká i při běžné míře vlhkosti v atmosféře více mraků a dochází tak k většímu množství srážek. Takový vliv trvá několik týdnů či maximálně několik měsíců, než sopečný prach spadne na zem.
Prach ze Saryčevovy sopky musí nejdříve klesnout na úroveň tvorby běžné oblačnosti, takže nejspíše ovlivní počasí v druhé polovině léta. Procesy spojené s vlivem sopečného prachu na počasí jsou však složité, takže se tento předpoklad nemusí vyplnit, uzavírá Horálek.
View Larger Map
Foto: NASA
