Soud přiřkl meteorit bavorskému vědci
07.07.2007 12:10 Původní zpráva
Letité tahanice mezi Německem a Rakouskem o meteorit „Neuschwanstein 3“ skončily. Soud v Augsburgu jej přiřkl německému vědci z Bavorska, který meteorit objevil na území sousedních rakouských Tyrol. Za kámen, jejž nalezl za pomoci údajů českých astronomů, požaduje dvě stě tisíc eur.
Verdikt německého soudu očekávaly s napětím nejen obě strany sporu, nálezce Karl Wimmer a zástupci místa dopadu meteoritu z obce Reutte, ale také profesionální a amatérští astronomové v Německu a Rakousku.
Tamní soudy ještě nikdy o vlastnictví kamene přilétlého z vesmíru nerozhodovaly, žádný zákon podobné případy přesně neřeší a výrok bavorského soudu mohl získat charakter jakéhosi precedensu.
Německý soudce, jenž rozhodoval na základě rakouského práva, svůj verdikt ve prospěch nálezce zdůvodnil tím, že u meteoritu nejde ani o přírůstek, ani o poklad, takže si ho úřady v místě dopadu nemůžou nárokovat. Podle soudce jde o „předmět bez majitele“. Rozsudek ještě není pravomocný.
Pro ty, kdo se pátrání po meteoritech dopadlých na Zemi věnují, je to povzbudivá zpráva. Drtivou většinu těchto těles naleznou lidé v rámci svého hobby. Patří k nim i německý amatérský hvězdář a objevitel Neuschwansteinu 3 Karl Wimmer, profesí fyzik.
Rozsáhlé pátrání po meteoritu, respektive meteoritech s označením Neuschwanstein (podle pohádkového zámku postaveného bavorským králem Ludvíkem II.), začalo 6. dubna roku 2002. Tehdy rozzářil noční oblohu (22.20 hodin) nad jižním Bavorskem a západním Rakouskem velký meteor, takzvaný bolid.
Byl to vpravdě nebeský ohňostroj. Vidělo jej mnoho svědků a obyvatelé blízko dráhy tělesa před dopadem na zem dokonce zaznamenali chvění půdu a drnčení oken. Zvukové projevy bylo možné slyšet až sto kilometrů daleko. Meteor se rozštěpil na několik částí.
Do jejich hledání se zapojil i Wimmer. Už 14. července našli nedaleko zámku Neuschwanstein první kus kamenného meteoritu o váze
Tehdy v doprovodu své ženy pátral v těžko přístupném klečovém porostu v katastru obce Reutte v Tyrolích. Nebyl v oblasti poprvé. A pak posla z vesmíru spatřil: Neuschwanstein 3 vážící
Německý fyzik měl ale problém. Na meteorit narazil na území sousedního státu – Rakouska. Obec Reutte se s ním o kámen začala soudit. Od tohoto týdne ví, že zhruba deset tisíc eur, jež do procesu investovala, může s nějvětší pravděpodobností odepsat.
Už v době nalezení kamene Wimmer uvedl, že mu zásadně pomohly informace českých odborníků, s nimiž své pátrání mimo jiné konzultoval. Informace z Astronomického ústavu AV ČR (Pavel Spurný a další) hrály podstatnou roli rovněž při objevení prvního úlomku meteoritu šest kilometrů od Neuschwansteinu.
V rámci evropské bolidové sítě kamer (EN) zaznamenali meteor z dubna 2002 také na astronomické observatoři v Ondřejově, kde sídlí centrum EN. Tam se také vyhodnotily fotografické záznamy a provedly veškeré výpočty, podle nichž mělo těleso původní hmotnost asi tři sta kilogramů, zářit začalo ve výšce
Astronomové určili i předpokládanou oblast dopadu zbytků vesmírného tělesa. Údajně největší fragment meteoritu na svůj objev ale teprve čeká.
Co amatérský astronom Wimmer s vysouzeným kamenem učiní? Uloží ho doma do vitríny? Německý fyzik už dříve prohlásil, že jej plánuje vrátit do země, kam dopadl. Do Rakouska. Konkrétně do Muzea přírodní historie (NHM) ve Vídni. Ale ne za pouhé „děkujeme“.
Ve své první nabídce muzeu žádá za kámen dvě stě tisíc eur, tedy v přepočtu téměř šest milionů korun. Sumu odvozuje od Neuschwansteinu 2, jehož gram se prý prodával za až dvě stě eur. K témuž ohodnocení kamene dospěl i soud.
Pro starostu obce Reutte, která se o meteorit soudila, je Wimmerův požadavek nepředstavitelný. Vyzval Wimmera, aby kámen vídeňskému muzeu přenechal bezplatně v zájmu vědy a nedělal z toho byznys.
Muzeum má o kámen velký zájem, už nyní se podle svého ředitele pyšní sbírkou meteoritů, jež patří k třem největším a nejvýznamnějším na světě. Neuschwanstein 3 by byl jejím dalším klenotem.
Ač nezasvěcenému může připadat jako obyčejný kámen, meteorit nalezený u tyrolského Reutte je vzácným fragmentem, vysvětluje Wimmer. Je to podle něj svědek z dávných časů vzniku naší sluneční soustavy a nejspíše zbytek srážky dvou asteroidů před asi 48 miliony let.
Svým složením je Neuschwanstein vzácnějším takzvaně enstatickým chondritem typu EL6, uvádějí ve svých publikacích čeští astronomové. Současně má být zatím největším důkazem existence meteorických proudů asteroidálního původu.
Foto: NASA; Karl Wimmer
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.