Žádná vajíčka v maltě Karlova mostu použita nebyla. Na základě svého nejnovějšího průzkumu to tvrdí vědci z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Akademie věd ČR.
Jejich několikaletý výzkum, který provedli na původní maltě použité při výstavbě Karlova mostu, naopak dokázal, že se jedná o tzv. římskou maltu, jejíž receptura byla až donedávna považována za ztracenou s pádem Říše římské, a tudíž neznámou pro středověké stavitele.
Tento typ malty je vhodný pro vodní stavby. Vzniká tuhnutím a tvrdnutím vypálené směsi křemičitanu a uhličitanu rozmíchané ve vodě. Vymysleli ji a na svých strategických stavbách používali staří Římané. Zatím nikdo nepředpokládal, že se takto kvalitní typ malty mohl používat i v zemích Koruny české.
Velkým překvapením bylo experimentální ověření značné pevnosti a tuhosti při nízké hustotě. „Těmito vlastnostmi připomíná středověká malta z Karlova mostu dnešní lehké konstrukční betony, z nichž se staví například moderní mosty nebo vrtné plošiny na ropných polích v moři," říká Richard Přikryl z přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
„Naopak, kdyby se bývala do malty přidala vejce, ztratila by malta svou obrovskou pevnost a tuhost, kterou má," uvádí pověsti na pravou míru Miroslava Novotná z Vysoké školy chemicko-technologické.
ČTĚTE TAKÉ: Drbání hlavy na Karlově mostě
Policie se začala zabývat rekonstrukcí Karlova mostu
V současné době probíhá podrobný průzkum kamenů lícního zdiva Karlova mostu. Vědecký tým vedený Richardem Přikrylem zjistil, že původní vnitřní konstrukce Karlova mostu je i přes stáří 650 let ve velmi dobrém stavu a rozhodně nehrozí jeho nestabilita nebo dokonce zřícení. Naopak nápady zazdít dovnitř kameny narušené mikroorganismy z vnějšího lícního zdiva, nešetrně konzervovaného v druhé polovině 20. století, by podle vědců Karlův most velmi poškodily.
Foto: Robert Sedmík, Jan Schejbal, Jan Zatorsky
