Stvořili vědci umělý život? Spíše ho přeprogramovali

Stránky novin a zpravodajských serverů na celém světě dnes hlásají, že vědci stvořili umělý život. Genetickým inženýrům se skutečně podařil parádní kousek, ale ke zrodu organismu kompletně vytvořeného v laboratoři je stále ještě daleko.

V laboratořích kalifornského Institutu Craiga Ventera si spokojeně žije bakterie, která dědičnou informaci nezdědila od svých předků jako každý "slušný" organismus, ale získala ji díky lidskému zásahu. V tomto ohledu se skutečně jedná o umělý život, který otevírá cestu k "výrobě" organismů šitých na míru pro plnění nejrůznějších úkolů. Ale skutečnost je přece jen složitější.

ČTĚTE TAKÉ: Nejjednodušší forma života bydlí v bývalém dole na měď

Vědecký tým stojící za aktuálním úspěchem vlastně spojil dva postupy, které zvládl už dříve. V roce 2007 se Venterovi a jeho lidem podařilo transplantovat kompletní dědičnou informaci (genom) z jedné bakterie do druhé. O rok později vytvořili bakteriální genom uměle v laboratoři, ale ještě ho nevnesli do buňky. Nyní tedy vzali uměle vytvořenou molekulu DNA a vložili ji do buňky, kterou předtím zbavili její vlastní dědičné informace.

Nový genom původní buňku zcela ovládl, bakterie vypadá a chová se tak, jak jí nařizují umělé geny. Jako kdyby počítač dostal nový operační systém.

Copyright má stále příroda

Na vzniklé bakterii je tedy "umělá" pouze její dědičná informace. Sestrojit v laboratoři chemickým postupem i všechny membrány, bílkoviny a další součásti bakteriální buňky zatím nikdo nedokáže. Vědci stále potřebují bezduchého golema, kterého oživí svým uměle vytvořeným šémem.

Ale ani ona dědičná informace nevznikla na zelené louce, na to zatím lidské schopnosti nestačí. Jedná se z větší části o kopii genomu jiné bakterie, tedy o dílo evoluce, které vědci pouze napodobili. Provedli jen několik úprav, aby byli schopni "umělý" genom odlišit od toho přírodního. Buňky druhu Mycoplasma capricolum zbavené vlastní DNA oživili mírně upravenou DNA příbuzného druhu Mycoplasma mycoides, čímž zcela proměnili původní identitu buněk.

ČTĚTE TAKÉ: Medicínu proměňují geny i chytré technologie

Umělý genom navíc nevznikl prostým poskládáním jednotlivých stavebních prvků do výsledné molekuly DNA. Takto lze zatím vytvořit pouze kratičké řetězce DNA. Ty vědci museli vložit do kvasinek a bakterií druhu Escherichia coli, které za ně odvedly velkou část práce - fragmenty pospojovaly do jednoho kusu. Teprve tak vznikl výsledný genom.

Organismy šité na míru

Vědecký tým své výsledky publikoval v on-line verzi časopisu Science. Navzdory výše zmíněným skutečnostem se jedná o významný úspěch. Jakmile je totiž možné vytvářet genomy požadovaných vlastností a vnášet je do živých buněk, lze principiálně vytvářet mikroorganismy šité na míru nejrůznějším úkolům.

V budoucnu mohou například vyrábět vodík pro palivové články, biopaliva nebo vakcíny. Uplatní se také při likvidaci znečištění v půdě nebo ve vodě. Možností se nabízí celá řada...

Spíše než o stvoření umělého života jde tedy o další krok v manipulaci s genetickou informací. Na život (na mikrobiální úrovni) se začínáme dívat jako na nástroj, se kterým lze pracovat a využívat ho podobně, jako inženýři využívají vlastnosti oceli nebo elektrického proudu. Řečeno slovy známého biologa Richarda Dawkinse: "Genetika se stala jedním z odvětví informačních technologií."

Foto: J. Craig Venter Institute