Několik měsíců se odborníci na bezpečnost biotechnologií dohadovali o tom, zda časopisy Nature a Science mají publikovat dvě studie o uměle připraveném chřipkovém viru schopném vyvolat celosvětovou pandemii. První z nich ve čtvrtek vyšla a její závěry není radno ignorovat.
Jen několik mutací možná dělí svět od vzniku smrtícího chřipkového viru schopného šířit se z člověka na člověka. Sice není jisté, zda by se přirozeně zmutovaný virus ptačí chřipky šířil mezi savci stejně dobře jako virus uměle vytvořený v laboratoři, o jehož přípravě vědci informují, hrozbu pandemie s miliony obětí však nelze podceňovat. Takové varování lze vyčíst z článku americko-japonského týmu, který po dlouhém váhání zveřejnil časopis Nature.
Časovaná bomba
Virolog Yoshihiro Kawaoka, působící na wisconsinské a tokijské univerzitě, zaslal první verzi článku do redakce Nature už loni v srpnu. Ve stejné době obdržel časopis Science jiný článek sepsaný týmem nizozemského virologa Rona Fouchiera z Erasmova lékařského výzkumného centra v Rotterdamu.
Obě studie informovaly o experimentech s virem ptačí chřipky H5N1, který je pro člověka smrtelně nebezpečný, ale naštěstí se zatím nedokáže mezi lidmi šířit kapénkovou infekcí. Vědci ho v laboratoři upravili tak, že získal schopnost přenášet se mezi fretkami, které jsou považovány za dobrý model pro studium chřipkových infekcí u člověka. Jejich dýchací systém se totiž tomu lidskému značně podobá. Šíření upraveného viru mezi lidmi virologové z pochopitelných důvodů nezkoumali.
Kawaoka se svým týmem v důkladně zabezpečené laboratoři zkombinoval geny viru H5N1 s geny mírnějšího kmene H1N1, čímž oslabil jeho smrtící účinky. K podobnému mísení genů dochází i v přírodě, protože různé virové kmeny se běžně potkávají v jednom hostiteli. Vědci pak upraveným virem nakazili fretky, přičemž klece infikovaných zvířat sousedily s klecemi zdravých fretek. Viru stačily pouhé čtyři mutace k tomu, aby se naučil šířit mezi zvířaty kapénkovou infekcí.
Chřipkové viry mutují velmi ochotně, takže čtyři klíčové mutace mohou i mimo laboratoř posbírat poměrně snadno. Zvláště když je přírodní výběr tlačí k tomu, aby hledaly cestu do nových hostitelů. Znepokojivé je, že tři z mutací už epidemiologové zaznamenali i ve volné přírodě u ptáků odchycených na Blízkém východě. Je proto možné, že od vzniku potenciálně smrtícího pandemického viru nás dělí jediná mutace.
Výsledky právě zveřejněného výzkumu mohou pomoci při vývoji vakcín i při sledování nakažených ptáků. Vědci už vědí, jaké mutace mají hlídat, takže bude snazší odhalit kmeny ptačí chřipky, které mají nakročeno k útoku na člověka.
Informace zneužitelné teroristy?
Časopisy přitom s publikací obou článků dlouho váhaly. Ve vzduchu totiž visela otázka, zda neobsahují informace, které by mohli zneužít teroristé při vývoji biologických zbraní.
Protože jeden výzkum byl proveden na území Spojených států a druhý měl být publikován v časopise Science, jehož redakce sídlí na americké adrese, bezpečnostními riziky obou studií se zabývala americká Národní vědecká poradní rada pro biologickou bezpečnost (NSABB). A v prosinci vědce i časopisy vyzvala (nařizovat jim nic nemůže), aby z článků odstranili detaily o použitých metodách. Autoři i časopisy souhlasili za podmínky, že americká vláda zajistí, aby se k detailům dostali ti vědci a lékaři, u nichž není důvod předpokládat, že by výsledky zneužili. To se však rychle ukázalo jako prakticky nerealizovatelné.
Diskuse odborníků na biotechnologie a etiku vědeckého výzkumu pokračovala několik měsíců. Sami autoři obou studií vyhlásili počátkem letošního roku na své publikace a další výzkum šedesátidenní embargo, aby poskytli čas na vyjasnění situace. Řešilo se, zda na publikaci jejich závěrů zcela rezignovat, zveřejnit je v okleštěné verzi, nebo je vydat v původní podobě.
V únoru Světová zdravotnická organizace konstatovala, že přínos obou studií převyšuje možná rizika, a doporučila plné zveřejnění. A koncem března se opět sešla NSABB. Tentokrát i ona dospěla k závěru, že by se výsledky měly zveřejnit v plném rozsahu.
Zelená i pro druhou studii
Tým Rona Fouchiera rovněž zjistil, že pouhé čtyři mutace mohou nebezpečný virus H5N1 naučit šířit se mezi savci. Studie však na zveřejnění v časopise Science stále čeká. Do cesty se jí totiž postavila nizozemská vláda, která se začala ohánět celním zákonem, podle něhož nelze bez povolení ze země vyvážet "citlivé technologie".
Fouchier se bránil a argumentoval tím, že zákon se nevztahuje na výsledky základního výzkumu. Veřejně prohlásil, že vládu o žádné povolení žádat nebude. Ta mu ale pohrozila, že v tom případě mu hrozí až šestileté vězení.
Virolog se proto podvolil a o povolení "vyvézt" studii do zahraničí (rozumějme do americké redakce časopisu Science) požádal, byť stále nesouhlasí s tím, že je něco takového potřeba. Spor však zřejmě utichne, protože nizozemská vláda 27. dubna publikování studie odsouhlasila. Článek se v Science objeví velmi brzy.
