Elektronická zařízení rychle zastarávají, proto si lidé pořád kupují nová. Vzniká tak spousta obtížně zpracovatelného odpadu. Co kdyby se ale daly počítačové čipy vyrábět z materiálu podobného papíru?
Naprostou většinu hmotnosti elektronického obvodu tvoří destička, do které se vlastní čip tiskne. Kdyby se dala vyrobit z něčeho, co se samo rozpadne, bylo by to praktické. Nutno poznamenat, že i pro výrobce. Vyrábět elektroniku, která po čase sama shnije, je dobrý způsob, jak vás přinutit, abyste utratili své těžce vydřené peníze za nové produkty. Skupina vědců v čele Yei Hwan Jungem z Wisconsinsko-Madisonské univerzity takový základ pro počítačové čipy vymyslela. Jeho podstatu tvoří celulóza - nejdůležitější stavební materiál těl rostlin.
Lidstvo celulózu masově využívá k výrobě papíru. Než z ní uděláte destičku, na kterou vytisknete počítačový čip, musíte ji upravit. Obyčejné celulózové vlákno má spoustu nerovností, které se ke konstrukci elektroniky nehodí.
Vlákna používaná k výrobě papíru jsou široká řádově miliontiny metru. Yei Hwan Jung a spol. ale pracovali s takzvanými celulózovými nanovlákny, běžně označovanými jen anglickou zkratkou CNF(cellulose nanofibers), jejichž šířka se pohybuje v miliardtinách metrů. Povrch destiček vyhladili pomocí epoxidové pryskyřice, což zároveň vyřešilo ochranu proti vlhkosti.
Destičky pro plošné spoje musejí být z materiálu, který málo mění tvar vlivem teploty. CNF je z tohoto hlediska výhodný. "Ve srovnání s ostatními polymery má CNF relativně nízký koeficient tepelné roztažnosti," uvedla Shaoqin Gongová ze skupiny badatelů.
Uvidíme, jestli se celulózové čipy začnou masově používat. Mohly by změnit odpadové hospodářství. Další ze spoluautorů práce, Zhenqiang Ma, prohlásil: "Čipy jsou tak bezpečné, že je můžete vyhodit v lese a houby je rozloží. Stanou se stejně bezpečnými jako hnojivo."
