Česko vede v pokusech s upravenými plodinami
25.06.2007 11:15 Původní zpráva
Česko se stává přední evropskou zemí v pěstování geneticky upravovaných plodin. Ministerstvo životního prostředí povolilo výsadbu čtvrté plodiny s označením GM mimo laboratoř. To se nezamlouvá ekologům ani ekologickým zemědělcům.
Na poli u obce Vikýřovice na Olomoucku se chystá první pokus pěstování geneticky upraveného lnu. Ten zde na třech stech metrech čtverečních zasadila šumperská firma Agritec, která získala povolení na deset let. Česko se tak postupně dostává mezi země s nejrozvinutějším pěstováním geneticky upravených plodin, jako jsou Španělsko, Francie, Německo a Portugalsko.
Vědci a zemědělci si od geneticky upraveného lnu - podobně jako u dalších GM plodin - slibují, že vyřeší řadu potíží, kvůli kterým například současná lnářská produkce na jižní Moravě, v Moravskoslezském kraji a na Olomoucku téměř vymizela. Podle údajů ministerstva zemědělství zbylo v roce 2006 v Česku jen deset procent ze zhruba původních 1 500 hektarů polí z předchozích let. Zemědělci si stěžují, že nedokáží konkurovat dovozu lnu z Asie.
Geneticky modifikované plodiny zemědělce lákají zejména svou odolností proti škůdcům. Jedinou doposud povolenou GM plodinou pěstovanou ke komerčnímu využití v Evropě je kukuřice. Té se u nás od minulého roku daří zejména na jižní Moravě a ve středních Čechách. Loni se upravená kukuřice sklidila na 1290 hektarech polí. "Letos očekáváme minimálně čtyřnásobný nárůst," sdělila Marie Čeřovská z ministerstva zemědělství.
Odolnost vůči škůdcům je podle genetika Slavomíra Rakouského z Jihočeské univerzity, který se věnuje výzkumnému projektu GM lnu od roku 1997, také hlavní výhodou nově upraveného druhu. „Len je odolnější proti škůdcům a houbám. Jeho pěstování je prakticky bez rizika a nehrozí únik do životního prostředí, protože ta rostlina nemá v Česku příbuznou rostlinu, na kterou by přenesla své geny,“ tvrdí Rakouský.
Pěstitelé GM plodin v Česku musejí dodržovat striktní pravidla, která schvaluje Komise pro nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty ministerstva zemědělství. Například pole se lnem musí ohraničovat tři metry široká cesta. Rostliny, které na ní vyrostou ze semen GM lnu, se povinně zlikvidují. Po sklizni by měly být zbytky úrody zaorány a spáleny. „I poté se pole monitoruje, co na něm roste. Chceme se totiž vyhnout tomu, aby se cokoli dostalo do potravin a do krmiv,“ řekla Zuzana Doubková z ministerstva životního prostředí.
Evropa možná povolí GM brambory
Na českých polích se již začalo čile experimentovat také s geneticky modifikovanými odrůdami brambor. První pokusnou úrodu by měli letos sklidit vědci na Vysočině. Navíc povolení k běžné výsadbě GM brambor v členských státech Evropské unie pro komerční účely je zřejmě na cestě. Ministři by o tom měli hlasovat na evropské radě už tento týden. „Mezi zemědělci je o to velký zájem, zejména o geneticky upravené odrůdy brambor s modifikací škrobu na výrobu klihu, který jde dobře na odbyt, “ uvedla Čeřovská z ministerstva zemědělství.
Nejmenším z podobných pokusů ve volné přírodě je u nás zatím výsadba GM slivoní. V sadu nedaleko ruzyňského letiště v Praze se provádí pokus s odolnými slivoněmi vůči viru šárky. „Místo bylo zvoleno tak, aby v okolí nerostly příbuzné stromy, tedy zejména žádné meruňkovice,“ dodala Doubková.
Ekologičtí zemědělci protestují
Zvyšující se počet pokusů s GM rostlinami se nezamlouvá ekologickým zemědělcům. „Ochranná opatření nejsou podle nás zcela dokonalá. Je tu například hrozba kontaminace ekologické kukuřice geneticky modifikovanou,“ postěžoval si Petr Trávníček ze Svazu ekologických zemědělců Pro-Bio. Ti se bojí zejména ekonomických škod, které by jim mohla kontaminace způsobit. „Pěstitel modifikovaných plodin v tomto případě nenese odpovědnost,“ uvedl Trávníček. Současná legislativa EU totiž nepřipouští žádnou toleranci přítomnosti geneticky modifikovaných organismů v produktech ekologického zemědělství a zároveň není možné se proti těmto škodám pojistit.
Evropa však vyřešila tuto otázku šalamounsky. Od roku 2009 by měla být přítomnost GM látek tolerována i v těchto produktech do 0,9 procenta. Ekologičtí zemědělci prosazovali mnohem nižší toleranci 0,1, což odpovídá zhruba úrovni kontaminace při dopravování plodin po Evropě. „Odmítáme to, protože jsme odpovědni našim spotřebitelům, kteří předpokládají, že si koupí čistou potravinu. Takhle ztrácejí biopotraviny svým způsobem smysl,“ dodal Trávníček.
A Greenpeace varuje
Opět se také rozhořel boj mezi ekology a Evropskou unií ohledně povoleného pěstování geneticky modifikované kukuřice americké společnosti Monsanto. Francouzský výzkumný ústav Criigen totiž objevil možná zdravotní rizika. "U laboratorních potkanů, kteří byli devadesát dní krmeni geneticky modifikovaným druhem kukuřice povoleným pro pěstování v EU, zjistili vysokou intoxikaci v jejich játrech," řekla bioložka Magdalena Klimovičová, koordinátorka genetické kampaně Greenpeace v Česku. A právě u nás se tento druh rovněž pěstuje. Hnutí Greenpeace vyzvalo k okamžitému stažení kukuřice z trhu a novému přezkoumání způsobu schvalování geneticky upravených plodin v Evropě. „Chybí tady nezávislý výzkum. Zdá se, že Evropská unie přehlíží a řádně nezkoumá možná rizika těchto plodin,“ dodala Klimovičová.
Geneticky upravené plodiny pěstované ve volné přírodě evidují zemědělské statistiky od roku 1996. Předtím se objevily zprávy o nekoordinovaných pokusech v Číně na přelomu osmdesátých a devadesátých let. Známé jsou snahy vypěstovat rajčata s prodlouženou trvanlivostí v USA z první poloviny devadesátých let. Nyní se z GM potravin pěstuje zejména sója, kukuřice, bavlník a řepka. Hlavními producenty jsou Spojené státy, Argentina, Kanada, Čína a Brazílie.
Ilustrační foto: Lucie Pařízková
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.