Výkon českého superpočítače Amálka se zvýšil zhruba o polovinu na 6,38 teraflopu (6,38 bilionu operací za vteřinu). Při letošním přechodu na šestou generaci získala Amálka nových 64 procesorů proti své verzi z roku 2007 a disponuje nyní celkem 356 procesory. Zároveň se při tom snížila její spotřeba elektrické energie o 40 procent.
Dnes to uvedli zástupci společností Intel a Sprinx Systems, které rozšíření Amálky zajišťovaly, a Pavel Trávníček z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd, kde superpočítač slouží k práci na kosmických projektech.
"Letos na jaře nás předběhl Fyzikální ústav Akademie věd, kteří spustili počítač Altrix, který byl o něco rychlejší než Amálka," řekl Jan Tomčík ze Sprinx Systems. "Po upgradu, který proběhl letos v létě, je Amálka opět v České republice, alespoň v akademické sféře, nejvýkonnější," zdůraznil. Srovnání Amálky s českými superpočítači v komerční sféře podle něj však není možné, protože firmy nezveřejňují potřebná data.
ČTĚTE TAKÉ: Fyzikální ústav má nový superpočítač s rekordním výkonem
Se světovými superpočítači se však Amálka zatím měřit nemůže. Nejrychlejší superpočítač na světě, Roadrunner od IBM v úřadu pro národní jadernou bezpečnost v americkém Los Alamos, má výkon 1,1 petaflopu, tedy více než trilion operací za vteřinu. V Evropě je nejvýkonnějším počítačem systém Jugene (BlueGene/P) s výkonem 826 teraflopů umístěný v Německu.
ČTĚTE TAKÉ: Nejvíce superpočítačů je od HP, žebříček ale vede IBM
Modelování vesmíru
Amálka se používá především k numerickým modelům, které slouží k výzkumu planet sluneční soustavy nebo slunečního větru. "Stěžejním projektem momentálně běžícím je výzkum planety Merkur, na kterém spolupracujeme s americkou NASA," řekl Trávníček. S pomocí Amálky se jeho týmu podařilo interpretovat data z americké sondy Messenger a vytvořit model vzájemného působení magnetosféry Merkuru a slunečního větru.
ČTĚTE TAKÉ: Amálka není víla
Superpočítač poslouží i v rámci amerického projektu Artemis, který má zkoumat magnetické anomálie na Měsíci. NASA chce podle Trávníčka zjistit, nakolik mohou tyto anomálie odstínit sluneční vítr. "Když se třeba jednou lidé vrátí na Měsíc, tak to bude to nejvhodnější místo, kde kosmonaut bude chráněn před vlivem slunečního větru," uvedl.
Podle Trávníčka bude Amálka zapojena i do projektu Evropské kosmické agentury, jehož cílem je vyslat družici k Jupiterovu měsíci Ganymedu. Český superpočítač má vytvořit numerický model, podle kterého bude možné nastavit přístroje na evropské kosmické sondě.
Foto: IBM, Ústav fyziky atmosféry AV ČR
