Čeští vědci vylepšili vláknový laser. Pomůže v průmyslu i lékařství

Věda a technika
24. 10. 2017 13:50
Femtosekundový laditelný OPA systém pro diagnostiku a testování optiky laserového systému L4 v laboratoři Fyzikálního ústavu v Praze (ilustrační foto).
Femtosekundový laditelný OPA systém pro diagnostiku a testování optiky laserového systému L4 v laboratoři Fyzikálního ústavu v Praze (ilustrační foto).

Skupina vědců a vývojářů z firem zkonstruovala nový typ laseru. Hodí se například pro opracování citlivých materiálů, využití proto může mít v průmyslu, letectví a kosmonautice. V budoucnu by mohl sloužit i lékařům. Oznámila to Technologická agentura (TA ČR), která výzkum a vývoj vláknových laserů podpořila dotací 25 milionů korun.

Vláknové lasery jsou založené na optickém vlákně, jejich výhodou je vysoká účinnost. Využívají se při značení či řezání, protože jsou velmi přesné. Používají se do nich prvky vzácných zemin, jako je erbium, yterbium nebo thulium. Laser, který si nechali výzkumníci patentovat, je inovativní zejména pro použitou vlnovou délku a způsob konstrukce.

Na projektu spolupracují vědci z Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR, Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a pracovníci společností Matex PM a SQS. Výsledkem jejich práce je thuliový vláknový laser. "Laicky řečeno tímto laserem lze rychle a velmi kvalitně opracovávat čiré polymery a nedochází přitom k jejich nežádoucímu zabarvení," uvedl Tomáš Mužík z Matex PM.

Prototyp laseru vyrobila firma SQS Vláknová optika koncem minulého roku, nyní ho výzkumníci otestovali. Pro použití v medicíně musí laser nejdříve získat certifikaci, což může trvat tři až pět let. "Výkonné lasery pak ale lékaři mohou používat například pro štěpení ledvinových kamenů nebo pro léčbu nezhoubného zvětšení mužské prostaty," uvedl předseda TA ČR Petr Očko.

Vývoj vláknových laserů podpořila Technologická agentura v programu Epsilon, který je zaměřený na posílení českého průmyslu. Vyvinutý laser se dá vyrábět buď samostatně, nebo jako součást robotických výrobních linek. Jejich cena se pohybuje v milionech až desítkách milionů korun, jak uvedla agentura. Další uplatnění je možné v systémech hlídajících znečištění ovzduší nebo v bezpečnostních a obranných systémech.

Autor: ČTK Foto: ČTK , Šimánek Vít

Další čtení

Tato koláž snímků pořízených sondou Lunar Reconnaissance Orbiter agentury NASA zachycuje stejnou oblast na povrchu Měsíce před a po vzniku nově objeveného kráteru v květnu 2024

Událost jednou za století. Vědci objevili na Měsíci nový obří kráter

Věda a technika
17. 9. 2026
ilustrační obrázek

Co vysílá vesmír a jak vzniká vodík? Noc vědy pozve veřejnost do laboratoří i hvězdárny

Věda a technika
17. 9. 2026

Marvel’s Wolverine vyšel na PS5. Recenze chválí souboje, kritika míří na jednoduchost

Věda a technika
15. 9. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ