Do tří let by z Brna mohl vzlétnout bezpilotní letoun

Věda a technika
14. 9. 2010 12:39
Stávající verze marabu je ještě pilotovaná.
Stávající verze marabu je ještě pilotovaná.

Do tří let chtějí specialisté z Vysokého učení technického (VUT) v Brně dokončit vývoj experimentálního bezpilotního letounu Marabu a zahájit jeho sériovou výrobu. Marabu v pondělí na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně dostal Zlatou medaili v kategorii inovačních exponátů, které vznikly ve spolupráci firem s českými výzkumnými organizacemi.

Marabu získal název díky výraznému tvaru přední části, jíž připomíná afrického čápa. Vývojem letounu se brněnští odborníci zabývají už tři roky. Navazuje na vývoj předchozího stroje VUT 100, který byl vyvinut pod hlavičkou školy.

Jeho výrobou a případným prodejem se zabývá společnost Evektor, s.r.o. "Všechny zkoušky jsou už ukončeny, problém je, že na rozběh sériové výroby jsou potřeba velké peníze, firma hledá investora. Letoun má asi 200 objednávek," říká vedoucí projektu a ředitel Leteckého ústavu Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně Antonín Píštěk.

Kontrola elektrického vedení, monitoring záplav...

Cílem navazujícího projektu Marabu je využitelnost letounu pro bezpilotní lety v civilním letectví. V současné době je stroj ještě pilotovaný, poprvé vzlétl v polovině července na letišti v Kunovicích.

Dosavadní vývoj marabu stál kolem třiceti milionů.Připraveny jsou celkem tři fáze projektu Marabu. První je současný letoun, další bude na elektrický pohon a třetí pokračování bude již bezpilotní aplikaci a s kamerami. Právě třetí varianta by měla jít na trh. Ostatní jsou pouze experimentální.

"Oslovili jsme potenciální uživatele, například společnosti ČEZ a RWE, které si zatím najímají drahé vrtulníky. Letoun bude možné využít i pro monitorování záplav, dopravních situací či hlídání hranic. Výrobu a prodej už ale musí zajistit vybraná soukromá firma," dodal Píštěk.

Vývoj marabu dosud stál kolem 30 milionů, další peníze spolyká provoz zkoušek. Maximální rychlost současného prototypu letounu je 260 kilometrů za hodinu, ve vzduchu vydrží až sedm hodin, vzletová hmotnost je 600 kilogramů. Výrobcem pro sériovou výrobu bude pravděpodobně jeden z partnerů projektu Jihlavan airplanes.

Autor: ČTK Foto: VUT

Další čtení

Tisková konference k projektu hyperspektrální kamery, která představuje významný krok ve vývoji českých technologií pro sledování meteorů a dalších světelných jevů v atmosféře Země z paluby satelitů, 23. dubna 2026, Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, Praha. Na snímku pózuje vedoucí Oddělení spektroskopie Martin Ferus (uprostřed) s prototypem hyperspektrální kamery a technik David Černý (vlevo) a zástupce vedoucího Oddělení spektroskopie Petr Kubelík s gondolami s hyperspetrálními kamerami stratosférické mise Morana.

Nová česká technologie pomůže chránit kosmické lodě před extrémními teplotami

Věda a technika
23. 4. 2026
ilustrační obrázek

Najde Plato druhou Zemi? České ruce na evropské sondě

Věda a technika
23. 4. 2026

Dostupný velikán. LG UltraGear 32" s QHD rozlišením a 180 Hz překvapí cenou

Věda a technika
20. 4. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ