První funkční prototyp nového druhu paměti, která by měla být rychlá a zároveň levná, otestovali technici IBM. Do sedmi let by prý mohla být na trhu a nahradit v té době již zastaralé pevné disky.
Takzvaná dráhová, nebo chceme-li výstižněji závodní paměť (racetrack memory) prý spojuje rychlost operační paměti a kapacitu pevných disků. Počítačová paměť RAM je nyní tím nejrychlejším, co je k dispozici, ale používá se jen pro průběžné ukládání dat během práce, kapacita odpovídající harddiskům a tedy vhodná pro trvalé ukládání dat by byla velmi drahá a energeticky náročná. Disky jsou levné, ale otáčení desek, na které se data magneticky zapisují, jasně udává hranici rychlosti ukládání a čtení dat, které jsou tato úložiště schopna.
Dráhová paměť, otestovaná zatím v úsměvné kapacitě tři bitů (tři pozice pro jedničku či nulu), využívá magnetický zápis do polí tvořených malými oblouky z nanodrátku ve tvaru U. Pás magnetického záznamu na těchto drátcích se velmi rychle posouvá „po trati" pomocí pulzů elektrického proudu. Čtecí hlava se tedy nehýbe, data k ní sama „přijíždějí".
V laboratořích IBM teď plánují spojit mnoho takových tratí s magnetickými poli do trojrozměrných bloků a vytvořit tak čipy schopné pojmout terabyty dat. Slibují, že bychom za sedm až osm let mohli v kapsách nosit krabičku velikosti MP3 přehrávače se stovkami filmů ve vysokém rozlišení.
Foto: archiv
